loretánská kaple

Ten byl roku 1710 vyzdoben nástěnnými malbami Josefa Rendla. V rozích ambitu byly postupně v letech 1705 až 1739 přistavěny nárožní kaple. Ještě v průběhu těchto stavebních prací, roku 1736, bylo průčelí ambitu zvýrazněno výstavbou vstupní věže. Roku 1749 byla nárožní kaple sv. Máří nahrazena novou a dvě kaple v průčelí byly zvýšeny o jedno patro a vzájemně propojeny atikou. Monumentálnost stavby završila galerie plastik nad přízemím a atikou. Průčelí lorety bylo obráceno k městu a k zámku, ležícímu na protějším kopci. Fulnecká loreta byla roku 1788 odsvěcena a postupně od roku 1792 bourána. Soška Madony byla přenesena do přilehlého kostela sv. Josefa. Na místě lorety byla po roce 1829 vystavěna empirová vila, která později v místním podání dostala název Vila loreta. Nádvoří před vilou je místem, kde původní loreta stávala. Dva klasicistní pavilony vedle vstupní brány jsou původně nárožní kaple ambitu, avšak snížené a upravené. Ve Vile loreta se v současnosti nachází Střední odborné učiliště..

převézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu ital. arch. Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena..