Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.
Prašivka
Kopec Prašivka (Habřina)
© Boris Jelínek 11/2023

Nepříliš nápadné návrší Prašivka (301 m n. m.) se nachází na katastrálním území obce Habřina, od níž leží asi 1,5 km východně. Zároveň leží asi 20 km severně od Hradce Králové. Značené cesty v této lokalitě nejsou.

Jiří Špaček, 29.11. 2023
 4.4 min
Ikona Kopec Prašivka u Habřiny na Královéhradecku o nadmořské výšce 301 m n. m. je v mnohém podobný svému známějšímu sousedovi - úvalem oddělenému Chloumku, na němž se nachází kostel sv. ...
28.11. 2023, Boris Jelínek

Václava (viz http://www.smirice.eu/okoli/chloumek.htm). Jejich vrcholy jsou totiž složeny z pleistocénních štěrkopísků, které doprovázejí turonské slínovce, mezi nimiž nalezneme ještě svrchněkřídové vápence. A ještě jednu věc mají společnou, a to že bývají označovány za konec Krkonošského podhůří, neboť pod ním již nalezneme pouze roviny Východolabské a Orlické tabule, což potvrzuje rovněž kniha "Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny", kterou redigoval doc. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. V ní bylo o Prašivce publikováno toto: "Prašivka 301 m, význ. bod Velichovské tabule, 1 km v. od obce Habřina; výrazný malý krátký svědecký hřbet, krytý říčními štěrky a písky staropleistocenní terasy Labe, spočívajícími na slínovcích stř. turonu; nezalesněný; výhled. Sl. Ra"

Původně býval zcela holý (vykácen byl již v pravěkém období) a využíván zejména jako pole a jen malá část byla zalesněna, případně sloužila jako sady. Z nich část náležela k záduší již zmíněného habřinského kostela sv. Václava, ale většina byla již od 18. století rozdělena mezi místní sedláky, což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA132018400), kde je pojmenován jako Chlum, jehož vrchol náležel Janu Havrdovi z čp. 48. Díky velmi intenzivnímu polnímu hospodaření se na něm od nepaměti nacházely různé keramické střepy a zbytky kamenů na roztírání obilí, z čehož se dá usuzovat, že byl osídlen již dávno v době kamenné a později se zde podle některých autorů nacházelo hradiště s rozsáhlým valem a palisádami, přičemž prvním z nich měl být již v letech 1867-1868 římskokatolický kněz, amatérský archeolog, folklorista a spisovatel P. František Petera Rohoznický (viz https://www.archeologienadosah.cz/vylety/chloumek-vrazba-prasivka-okr-hradce-kralove), na něhož navázal Josef Duška se svým dílem "Památky po našich pohanských předcích v kraji královéhradeckém". Z dalších propagátorů této teorie zmiňme např. Ludvíka Domečku, který ve své publikaci "Obchodní cesty na Hradecku v době předhistorické" napsal následující: "Místa, kde obchodní cesty vcházely do země a kde vycházely do obydlených krajin z lesů, zvala se branami, jež bývaly i opevněny. Tak brána na cestě moravsko-slezské u Starého Města na Náchodsku mezi návrším Brankou a vrchem Homolkou, kde valy dosud jsou zachovány, a brána spojující cestu pražskou s jaroměřskou mezi vrchy Chlomkem a Prašivkou u Smiřic, z nichž Prašivka opevněna byla kamennou hradbou."

Výše jmenovaný autor rovněž spojoval s kopcem listinu, kterou roku 1143 biskup Jan daroval strahovskému klášteru ves Lužany s lesem Mezným a stráží. Podobné úvahy byly později potvrzeny, zejména zjišťovacím výzkumem a zaměřením nového slezskoplatěnického hradiště z roku 1978, o němž publikoval Vít Vokolek v roce 1985 zprávu v "Archeologických rozhledech". Samy valy zanikaly postupně v 1. polovině 19. století, když byly rozvezeny. Jinak se Prašivka mnoho v historických análech nevyskytuje, pokud přehlédneme válečná léta, z nichž těmi nejznámějšími jsou roky 1778 a 1866, kdy tudy táhli pruští vojáci a střetli se se svými rakouskými protivníky. Jinak byla tato místa využívána lyžaři, mířily sem exkurze Klubu ochrany památek a přírody při Kulturním domě ROH v Hradci Králové a uskutečnila se zde též řada branných cvičení, např. v roce 1965. Svůj název pak obdržel vrch od svých sprašových hlín, které v sušších obdobích prášily po celém okolí. Nemá tedy nic společného s hovorovým pojmenováním nejedlých, jedovatých či prostě neznámých hub. Proslulým se však stal díky několika pověstem. Podle jedné byla v nitru kopce ukryta zlatá pavuza, silná a dlouhá tyč, kterou se stahovala velká fůra, aby seno nebo obilí nepadaly při jízdě z vozu na zem. Ta byla určena výhradně pro poctivého člověka, jenž nikdy na nic zlého nepomyslel, nic ošklivého neřekl a nic špatného neudělal. Mnohem známější však byla báje o jednom zdejším javoru, podle níž ten, kdo z něj ratolest nebo větev utne, musí zemřít ještě téhož roku a po jeho skonu pak strom vždy pláče. V pozdější době byl javor zaměněn za habr, z něhož měla téci přímo krev, což mohlo být způsobeno červenou hnilobou dřeva. Někde se však naopak hovoří o jilmu, takže si můžeme vybrat, který strom tam vlastně měl růst. Zmínky o těchto pověstech se dají nalézt v mnoha knihách, např. "Báje a pověsti z Jaroměřska" od Věry Sílové..

28.11. 2023 Boris Jelínek

Komentáře

Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK), Habřina

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 Habřina
 Vražba
 Holohlavský rybník
 Rotemberk
 Rodov
 mlýn Podhrad
 Holohlavy
 Velichovky
 Smiřice
 kostel sv. Stanislava
 Dubenec
 Chotěborky - VPZ
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Josefa
 Wenkeův dům
 socha Václava Hanky
 kostel sv. Prokopa
 Hořiněves
 Hankův rodný dům
 Velký Vřešťov
 kostel sv. Mikuláše
 Jaroměř
 pevnost Josefov
 Hořenice
 Újezd
 kostel sv. Jakuba
 Neděliště
 Velký Vřešťov
 Rusecký písník
 městský hřbitov
 Braunův Betlém
 kaple sv. Vavřince
 Kalthaus
 Kuks
 Světí
 kostel sv. Ondřeje
 Chlum
 Žireč
 kostel sv. Anny
 Velehrádek
 Zvole
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Josefa
 Bílé Poličany
 synagoga
 Dohalice
 fontána Rukopisy
 nová radnice
 staré děkanství
 stará radnice
 Jeřice
 Pod Dehetníkem
 Dvůr Králové
 děkanství
 městské opevnění
 kostel sv. Zikmunda
 Bergerův dvůr
 Bohdanecký rybník
 synagoga
 muzeum
 Svinišťany
 Velká Bukovina
 Hradec Králové
 kostel Všech svatých
 židovský hřbitov
 kaple sv. Klimenta
 Bílá věž
 Zátluky
 sbor kněze Ambrože
 kostel sv. Ducha
 židovský hřbitov
 Nový Dvůr
 jez Hučák
 kostel sv. Mikuláše
 Moravský jez
 Veselice
 kostel sv. Jiljí
 Libníkovice
 Dolní Přím
 Velký Třebešov
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Štěpána
 Chvalkovice
 Pustohrad u Hořic
 Stěžery
 Třebešovský rybník
 Malý Třebešov
 zvonice
 Stračov
 Miletín
 Stračov
 kostel sv. Kateřiny
 Hořice
 Šluspárk
 socha Barunky
 Steidlerova kovárna
 malá fara
 kostel sv. Jakuba
 Malá Skalice
 Vranov
 Barunčina škola
 akvadukt u Komárova
 kostel sv. Jiří
 Radíkovice
 evangelický kostel
 Hrádek u Nechanic
 kostel Božího Těla
 Turyň
 Podorlický skanzen
 Ratibořice
 Libčany
 Staré bělidlo
 Libčany
 Rýzmburk
 Žernovská rozhledna
 Hrad u Bezníka
 Kunčice
 kříž se zvoničkou
 Červená Hora
Základní informace místa
ID místa: 17663
Typ místa: příroda
Podkategorie: vrch
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.11.2023
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další přírodní scenerie v okolí

reklama