
Miletín se nachází 5 km severovýchodně od Hořic. Dostupný je autobusem buď z Hořic nebo ze Dvora Králové nad Labem. Zámek s parkem již není za neprodyšně zavřenou bránou. Park je přístupný a postupně je dobře upravován. Interiéry zámku po r. 2002 upraveny na sídlo muzea.
V okolí můžeme navštívit 7 km západně Lázně Bělohrad, město Hořice nebo ve Dvoře Kálové nad Labem známé ZOO se safari.
století − 3. sál
5) Od divadel svítících do tmy k amatérskému divadlu dneška − 4. sál
Návštěvu Muzea českého amatérského divadla Miletín na zámku je třeba předem telefonicky nebo emailem domluvit..
století získal Miletínsko některý z králových dvořanů. Do roku 1238 měl Miletín v držení číšník krále Václava I. Zbraslav z Vchynic a z Miletína. Po jeho smrti darovala r. 1241 vdova Domaslava celé panství řádu německých rytířů. Lze předpokládat, že Zbraslav zde měl opevněné sídlo v podobě hrádku, ale archeologický průzkum zatím nebyl proveden a tak není možné na tuto otázku s jistotou odpovědět. Řád nechal přestavět starý kostel a vybudoval novou komendu. Roku 1267 se Miletín připomíná již jako městečko. Hospodaření řádu nebylo příliš úspěšné a tak byla komenda roku 1403 prodána Janu Krušinovi z Lichtemburka. Po jeho smrti získal Miletín jako pronájem r. 1410 Beneš z Choustníka a po jeho smrti Jan Městecký z Opočna. Roku 1437 zastavil císař Zikmund Miletín Hynku Krušinovi z Lichtemburka. Krušinové drželi Miletín do roku 1520, poté se jeho majitelé často střídali -Trčkové z Lípy, za Zikmunda Smiřického ze Smiřic se prvně zmiňuje tvrz r. 1541. Od r. 1560 byli majiteli Valdštejnové na Hostinném, za nichž panství vzkvétalo. R. 1692 se dědička panství Barbora, dcera Viléma Kryštofa z Valdštejna, provdala za Jiřího Bedřicha z Oppersdorfu. Ten nechal dosavadní tvrz přestavět po r. 1692 na zámek (stavitel Kašpar Melchior Klupf). Nedostavěný zámek však r. 1699 vyhořel, nová stavba byla zahájena r. 1703. Při dalším požáru barokního zámku r. 1753 shořela střecha zámku. Roku 1743 zdědila panství po Jiřím Bedřichu z Oppersdorfu hraběnka Marie Anna Kolovratová, která se provdala r. 1754 za hraběte Ferdinanda Morzina. Za sedmileté války bylo panství zpustošeno a zámek sloužil velitelům obou válčících stran (v l. 1756-1763). Zpustošené panství koupil r. 1766 Josef Jan Sosnovec z Vlknova. Ten dal zámek opravit a okolí vyzdobit barokními sochami. Za nevolnického povstání r. 1775 byl zámek utlačovanými poddanými vydrancován. Po smrti Josefa Jana Sosnovce muselo být r. 1798 zadlužené panství prodáno dědici ve veřejné dražbě. Zámek koupil trutnovský obchodník s plátnem Ignác Falge. Při velikém požáru města r. 1846 vyhořel i zámek, o rok později byl opraven. Falgové vlastnili Miletín do r. 1855, kdy jej prodali hraběnce Marii Thun-Hohensteinové. Ta r. 1881 prodala panství knížeti Alexandru Schönburg-Hartensteinovi. Ten sešlý zámek, na kterém hraběnka Marie vůbec nepobývala, nechal opravit, ohradit zdí a nechal u něj zřídit park. Do roku 1946 patřil zámek nakladatelským rodinám Šimáčků a Stýblů, poté co byl znárodněn, byl využíván jako internát a od 60. let 20. století zde byla škola ministerstva zahraničních věcí. V této době byla budova zámku s okolím upravena.