Lázně Bělohrad-kostel
© Jaroslav Houfek 07/2021
Lázně Bělohrad byly r. 1905 povýšeny na město a leží na silnicích II/284 a II/501 mezi Hořicemi a Jičínem. Mají rovněž nádraží na trati 040 z Chlumce nad Cidlinou do Staré Paky a Trutnova. Žije tu na 3700 obyvatel. Lázně, které se zaměřují na léčbu pohybového ústrojí, prosluly také jako rodiště spisovatele Karla Václava Raise (1859-1926).
Kostel Všech svatých stojí na hřbitově v jižní části města při silnici II/501.
Současný orientovaný kostel byl postaven patrně podle plánů významného stavitele italského původu Jan Blažeje Santiniho Aichela (1677-1723). Kamenná stavba je v barokním slohu, ale vnitřní úprava je bez okázalé honosnosti. ...Celá je 34 m dlouhá, 11 m široká a 19 m vysoká. Presbytář je zaklenut eliptickou kupolí s osmibokou lucernou, závěr konchou s výsečemi. V lodi jsou tři pole valené klenby, valeně je zaklenuta i sakristie. Kruchta stojí na dvou sloupech. Hlavní oltář i ostatní oltáře jsou vybaveny hlavním obrazem, okolní výzdoba je naznačena freskou. Původní oltářní fresky jsou dílem církevního malíře Josefa Kramolína (1730-1802), pozdější úprava kostela byla provedena malířem a architektem Jaroslavem Majorem, rodákem z nedaleké Chotče. Obraz Všech svatých na hlavním oltáři je od místního rodáka, akademického malíře Antonína Mühla (1856-1905), menší obraz Madony nad jižním bočním vchodem je od akademického malíře Václava Březiny (1862-1906). Před hlavním oltářem je hrobka, založená Bertholdem Vilémem z Valdštejna, jehož znak ulitý z mosazi je vsazen v mramorové desce, na níž je nad erbem latinský nápis "Miserere mei, miseremini mei - Saltem vos amici mei."
Varhany r. 1911 vestavěl do staré skříně z 18. stol. Josef Kobrle (1851-1919), varhanář z Lomnice nad Popelkou. Ve výklenku zahradní zdi je socha sv. Blažeje a po levé straně schodiště směrem ke kostelu stojí socha sv. Václava z r. 1774. Kostel obklopuje hřbitov s kamennou zídkou, u kostela je vystavěna i fara..
Kostel Všech svatých je římskokatolický farní kostel farnosti Lázně Bělohrad. Původní dřevěný gotický kostel je zmiňován jako farní v r. 1354. Jeho patronem byl v letech 1354-1364 Bořek Poličanský, sídlící na místní tvrzi Koštofranku. ...Původně byl filiální ke Svatojanskému Újezdu. Sloužil spolehlivě až do počátku 17. století, kdy za třicetileté války hodně zpustl. Dochovala se z něj pěkná cínová křtitelnice s podobami sv. Petra, Pavla a Jakuba z r. 1545. Řádný duchovní byl na faru dosazen opět 16. října 1659, byl jím administrátor Jiří Ignác Neuman, rodem z Litomyšle. Roku 1684 zdědil celé panství Berthold Vilém z Valdštejna. Současný barokní kostel byl vystavěn v letech 1689-1700, stejně jako místní zámek. V r. 1700 byl kostel opět prohlášen farním, kterým je i nyní a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR..
|
Přihlášení |
