Celkový pohled na vyvýšenou plošinu „Zlatniska“
© Luděk Vláčil 07/2018
Poloha „Zlatniska“, jejíž bohaté pravěké osídlení je zmiňováno v archeologické literatuře již na počátku 20. století, lze v současnosti považovat za jednu z nejprozkoumanějších archeologických lokalit v této části Prostějovska. Výzkum zde probíhá v několika etapách již od roku 1995 v souvislosti s postupnou výstavbou průmyslového areálu.
Při záchranném archeologickém výzkumu, během prodlužování výrobní haly č.1 průmyslového areálu v r. 1998, byla na mírné ostrožnovité plošině v prostoru polní trati „Zlatniska“ objevena část palisádového žlebu obepínající kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Zlomkovitý materiál z výplně žlebu ani dalších objektů neumožňuje přesnější datování. Palisádou ohrazený kruhový areál byl rámcově zařazen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové, tedy někdy do konce třetího a počátku druhého tisíciletí př. n. l. S osídlením ohrazené osady mohou souviset hromadné nálezy předmětů, domnělého obětiště, z levého břehu říčky Blaty pod úpatím návrší „Baba“ pocházející ze starší doby bronzové.
V květnu 2014 proběhl výzkum vyvolaný další výstavbou skladovací haly v prostoru „Zlatniska“, při němž byl objeven liniový žlab, související zřejmě s osadou kultury zvoncovitých pohárů, který patrně představuje pozůstatek, možná pouze symbolického vymezení, pozdně eneolitického sídlištního areálu pokračujícího dále směrem k jihozápadu. Výklad liniového výkopu (žlabu) je však obtížný. Není znám jeho účel ani vztah k palisádovému ohrazení zkoumanému v roce 1998. Na tyto otázky může odpovědět až případný další průzkum na dosud nedotčené sousední ploše.
Lokalita „Zlatniska“ dodnes vydala mnoho zajímavých a jedinečných nálezů dokládající obchodní styky s oblastí dnešního Kašmíru a Balkánu. Kromě množství pravěkých sídlištních objektů kultury zvoncovitých pohárů, klasické fáze středodunajské mohylové kultury střední doby bronzové a lidu kultury s lineární keramikou, bylo odkryto slovanské pohřebiště využívané v mladohradištním období (10.-11. století). Nejmladší hroby časově předchází první známou písemnou zmínku o obci (1141) pouze o několik desetiletí. Další pohřebiště z 9. -1. poloviny 10. století se nacházelo v prostoru „Lánce“, s nímž patrně souvisí sídlištní objekt z 9. století nalezený v roce 2017 v prostoru „Záhumenky“. Podle těchto nálezů lze posunout trvalé osídlení vesnice přinejmenším do 11. století nebo dokonce do 9. století. Některé exponáty jsou vystaveny v Olšanském obecním muzeu.
