Horné Lefantovce barokní zámek (kaštieľ)
© Luděk Vláčil 06/2018
Zámek je dvoupatrová budova postavená na obdélníkovém půdorysu s vybíhajícím křídlem uprostřed dispozice. Vybíhající křídlo bylo původně gotickým jednolodním kostelem sv. Jána, který byl později upraven na reprezentační vstup s balkónem. K uzávěru presbytáře gotického kostela přistavěli okrouhlý balkón a původní loď výškově rozdělili. Na prvním podlaží vznikla dvorana a na horním slavnostní síň s původními klenbami a vzácnými freskami Josefa Bergla z roku 1774 s výjevy ze života sv. Jana Křtitele. V interiérech se zachovaly barokní klenby a pozdně barokní štuková výzdoba. Kolem zámku je anglický park, který postupně přechází do volné přírody. Zachovala se historická konfigurace terénu i drobná parková architektura, kaplička sv. Jana, v lese stojí mauzoleum.
Paulínský klášter sv. Jana byl založen v roce 1369 za přispění Michala z Lefantovců (Mihály Elefánti) v osadě Jana křtitele prvně vzpomínané v roce 1355. Osada zřejmě získala název podle nějaké sakrální stavby. Je tedy možné, že zde stával kostel již dříve. Lefantovský klášter se stal prvním paulínským klášterem na území Slovenska a jedním z nejstarších v celém Uhersku. V roce 1530 se před tureckými nájezdy do kláštera stahovaly příslušníci Paulínů z celého Uherska. V roce 1636 až 1687 byl klášter opevněn, ale přesto jej v roce 1708 vyrabovalo císařské vojsko. V letech 1760-1774 byl klášter barokně upraven téměř do současné podoby. V roce 1782 císař Josef II. vydal nařízení, kterým byla činnost paulínského řadů zrušena. V roce 1786 řád natrvalo toto místo opustil. Později bývalý klášter sloužil jako lazaret pro raněné napoleonské vojáky, poté skladiště. Několikrát byl vyrabován a navíc jej zasáhl požár.… číst dále
|
Přihlášení |
