
První zmínka o vsi je z roku 1229, kdy byly Stolany majetkem opatovického kláštera. Po husitských válkách byly často dávány do zástavy. Roku 1523 vytvořil Burián Anděl z Ronovce ze Stolan a části Čejkovic samostatný statek a ve Stolanech si postavil tvrz poprvé zmíněnou při prodeji panství Pernštejnům roku 1546. Již o čtyři roky později získal Burián statek zpět a po jeho smrti roku 1568 přešel na jeho dceru a jejího manžela Václava Plesla Heřmanského ze Sloupna. Stará tvrz zřejmě nevyhovovala a již roku 1577 jsou ve Stolanech zmiňovány tvrze dvě.
Po Václavově smrti roku 1603 kvůli nezaplaceným daňovým povinnostem přechází tvrz na krále Rudolfa II., který ji v roce 1608 prodává Janu Berkovi z Dubé. Ten ji spojuje s panstvím Heřmanův Městec a tvrz se stává sídlem úředníka spravujícího stolanský statek. Po roce 1658 se už tvrz neuvádí, další majitelé Heřmanova Městce Šporkové pro ni pravděpodobně neměli využití a nechali ji zpustnout.
Z tvrze se zachovaly původní sklepy pod budovou jižní části stolanského dvora, o její podobě se nejvíce dozvídáme z popisu v heřmanoměsteckém urbáři z roku 1658: „zámek Stolany řečený (při něm dvůr poplužní), ten jest vystavěn na 4 strany, 50 loket zdéli a 24 zšíří, co do výšky od země až ke střeše o trojích pokojích nad sebou, vše z kamene krásně vystavěno, šindelem kryto a na podkroví na obou stranách štíty ozdobeno, v němž se rozličné pokoje komory, sklepy suché, jako i podzemní, a všeliké jiné příležitosti nacházejí.“. Šlo tedy o dvoupatrovou obdélnou kamennou budovu se sedlovou střechou krytou šindelem. Starší literatura zmiňuje ještě bosáží zdobenou bránu s erby Václava Plesa a jeho manželky.