zámek Kravaře

© Ivo Rozehnal 06/2021

Pro vložení obrázku se přihlašte

Expozice na zámku:

V r. 1996 zde vzniklo zámecké muzeum, jde o městské zařízení, které v r. l997 otevřelo zámeckou expozici. Ta se skládá ze dvou částí: a/ expozice Kravař b/ expozice zámeckého barokního interiéru 18. století a zámecké kaple Zámecká expozice je sestavena hlavně ze sbírek opavského slezského zemského muzea a doplněna sbírkami z jiných slezských muzeí (Bruntál, Jeseník, Raduň u Opavy). Původní zámecký mobiliář se nedochoval, částečně si ho odvezl původní majitel, částečně byl rozprodán a rozdán po roce l920, kdy se objekt dostal do rukou státu, částečně shořel. Jsou známy pouze 4 obrazy malíře Augusta Qerfurta, ty dnes jsou uloženy v Bratislavě. a/ Expozice Kravař - ukazuje v úvodu v nástinu některé zajímavosti z historie obce, povýšené v roce l960 na město (připojeny Kouty a Dvořisko). Zároveň expozice představuje, jak žili a pracovali kravařští obyvatelé v 2. polovině 19. století. Šlo o zemědělský kraj,…  číst dále

Zámek v Kravařích vznikl na místě renesanční tvrze ze 16. stol. První zmínka o tvrzi je z roku 1377. Stávala v západní části zámeckého areálu, kde byly nalezeny základy této vodní tvrze. V té době byla v držení Václava z Kravař. Po pánech z Kravař drželi od roku 1420 do roku 1575 toto zboží pánové ze Šlevic (Kravařský ze Šlevic). V 16. století tato původní tvrz zpustla a vedle ní byla postavena nová renesanční tvrz a v 17. stol., kdy byla v majetku Jakuba z Eichendorfu byl na místě renesanční tvrze postaven barokní zámek. K dalším úpravám zámku došlo v letech 1721 – 1728 za Jana Rudofa z Eichendorfu. A tuto podobu si zámek v podstatě zachoval dodnes. V roce 1937 zámek vyhořel a rekonstruován byl až v letech 1955 – 1977.

Historie zámku

JN, 17.2. 2005

Historie zámku v datech

JN, 17.2. 2005

Ořešák černý

Z dřevin v zámeckém parku je důležité upozornit na nádherný exemplář ořešáku černého, rostoucího poblíže kaple. K němu se váže pověst, že pod ním plakala Marie Terezie, když v r. 1742 prohrála válku o Slezsko s pruským králem Bedřichem Velikým.

Půdorys místa

půdorys přízemí zámku
© Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezka 2. svazek J/N, Academia, str. 198

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

61-62 Ostravsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

66 Opavsko, Slezská Harta

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

131 Ostravsko. Opavsko