Sloupsko-šošůvské jeskyně

Jeskyně drží mnohá nej. Jsou považovány za jedny z nejvelkolepějších co do rozlohy (patří do systému Amatérských jeskyní což je nejdelší jeskynní systém v České republice), ale i krásy, a za jedny z nejdéle zkoumaných jeskyní. Byly vytvořeny Sloupským potokem, který si jimi vyrazil cestu do devonského vápence. Tento potok obtáčí bizardní skalní suk, tzv. skála Hřebenáč (vlastní heslo), a ztrácí se za ním, aby si hloubil pod zemí svůj tok a vystupoval po zesílení jinými přítoky jako říčka Punkva u Punkevních jeskyní. Obec Sloup ve Sloupském údolí tvoří přirozený počátek Suchého žlebu v němž se nalézají i známé Punkevní jeskyně. Návštěvníky zaujme hned za vstupním portálem místo, kudy prý propadl do jeskyní místní občan a jeskyně tak objevil. Následuje Nicová jeskyně, která je pojmenována podle bílé kašovité hmoty na stěnách a stropech, tzv. nickamínku. Poté návštěvník sestoupí do tzv. Eliščiny jeskyně s nádhernou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou. Tato jeskyně či spíše dóm je úchvatný svým vysokým stropem a místem, kde průvodce upozorní, že zde „dojel“ onen první nedobrovolný objevitel jeskyní. Eliščina jeskyně je díky své vynikající akustice využívána pro pořádání koncertů a návštěvníkům prohlídky je tato akustika předvedena puštěním hudby z reproduktorů. Umělým prokopáním se prochází do tzv. Starých skal. Jsou to nejmohutnější a nejdéle známé prostory. Hlavní dóm měří 70 x 40 x 10 m. Začínají Gotickou chodbou, která je ukončena takřka 70 metrovou Stupňovitou propastí až na dno Sloupského potoka. Dalším místem, kde se návštěvník ocitne je Kolmá propast a následující prostory objevené známým profesorem Karlem Absolónem v roce 1900. Nejkrásnějším místem těchto částí jeskyní je Nagelova propast, která je v současnosti nově zpřístupněna dvěma můstky a od stropu až na dno Sloupského potoka měří 90 m. Řadí se mezi nejmohutnější podzemní propast v republice. Od Nagelovy propasti vede trasa prohlídky k Trámové chodbě (pojmenovaná podle pozůstatku trámů ve zdech-patrně po konstrukcích vykradačů krápníkové výzdoby), která přechází v 260 m dlouhou Stříbrnou chodbu s kosterními pozůstatky pravěkých zvířat. Odtud je prokopán průchod do šošůvské části jeskynního systému, které sice nejsou tak rozměrné jako ty sloupské, mají však bohatší a zachovalejší krápníkovou výzdobu. Trasa nás zavede k Brouškově pohádkové síni s malým jezírkem a krápníky pohádkových tvarů-nejznámější je unikátní stalagnit tzv. Svícen. Následuje Riegrova síň a prohlídka je završena Černou propastí, ktar sahá až k hladině Sloupského potoka v hloubce přes 70 m. Obě trasy prohlídky, malý i velký okruh (jen sloupská část jeskyní a slouská i šošůvská dohromady) končí výstupem do prostoru jeskyně Kůlna, která slouží jako expozice o historii pravěkého osídlení této jeskyně. V době nacistické okupace tato jeskyně sloužila jako podzemní továrna.

Nagela byla objevena tímto matematikem již v roce 1748. Jeskyně Eliščina byla objevena až v 1879, kdy do ní omylem zapadl výše zmíněný místní občan a o dva roky později v roce 1881 byla zpřístupněna veřejnosti. Zbylé části Sloupalo-šošůvských jeskyní byly objeveny a zpřístupněny v letech 1889-1915. Již tehdy dr. M. Kříž osvětlil část jeskyní elektrickými obloukovými lampami, což v té době byla naprostá rarita. Na pozůstatky této elektrifikace hrdě upozorňují jeskynní průvodci. Bohužel zpřístupnění jeskyní přineslo i negativní jev, rozprodávání ulomených krápníků a nalezených pravěkých kostí turistům. I tento nešvar je již naštěstí minulostí a dnes se může návštěvník kochat nádhernou prohlídkou za doprovodu krásných průvodkyň..