Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.
Původně jednolodní kostel z druhé poloviny 13. století byl po požáru v roce 1719 radikálně přestavěn. Původní kněžiště bylo přepaženo a část použita jako sakristie a část jako kostnice. Původní loď kostela a sakristie použity jako vlastní tělo kostela, bylo přistavěno kněžiště a na druhé straně rozšířen a přistaven střízlivý štít. V areálu kostela stojí zvonice s průchodem do vlastního areálu se čtyřmi zvony.
Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 16 Politický okres vysokomýtský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1902, 18.9. 2011
Původní mariánský kostel byl postavený pravděpodobně už v druhé polovině 13. století. První zmínka je z roku 1349, kdy je připomínán jako farní. V roce 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. Od roku 1628 patří pod farní obvod Chroustovice, později pod Vysoké Mýto. V roce 1654 činní inventář kostela dva kalichy, kasule a misál, v roce 1677 se zde navíc uvádí cínová křtitelnice a čtyři zvony. V roce 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. Od roku 1754 se stává farním kostelem. Původní loď a sakristie byly začleněny do nového kostela, původní kněžiště bylo přepaženo a používáno dál jako sakristie a kostnice. Zvonice znovu vyhořela v roce 1737. První zmínka o malbách v kostele ve Vraclavi přinesla zpráva centrální komise v roce 1899. Pravděpodobně byly v roce 1925 zabíleny a později znovu objeveny. Jde o gotické kresby z první poloviny 14. století.
Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 16 Politický okres vysokomýtský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1902, 26.5. 2011