Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.
Hlavní obrázek místa
kostel na Nebevzetí Panny Marie ve Vraclavi
© Petr Nožička 06/2009
Původně jednolodní kostel z druhé poloviny 13. století byl po požáru v roce 1719 radikálně přestavěn. Původní kněžiště bylo přepaženo a část použita jako sakristie a část jako kostnice. Původní loď kostela a sakristie použity jako vlastní tělo kostela, bylo přistavěno kněžiště a na druhé straně rozšířen a přistaven střízlivý štít. V areálu kostela stojí zvonice s průchodem do vlastního areálu se čtyřmi zvony.
Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 16 Politický okres vysokomýtský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1902, 18.9. 2011
historie

Původní mariánský kostel byl postavený pravděpodobně už v druhé polovině 13. století. První zmínka je z roku 1349, kdy je připomínán jako farní. V roce 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. Od roku 1628 patří pod farní obvod Chroustovice, později pod Vysoké Mýto. V roce 1654 činní inventář kostela dva kalichy, kasule a misál, v roce 1677 se zde navíc uvádí cínová křtitelnice a čtyři zvony. V roce 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. Od roku 1754 se stává farním kostelem. Původní loď a sakristie byly začleněny do nového kostela, původní kněžiště bylo přepaženo a používáno dál jako sakristie a kostnice. Zvonice znovu vyhořela v roce 1737. První zmínka o malbách v kostele ve Vraclavi přinesla zpráva centrální komise v roce 1899. Pravděpodobně byly v roce 1925 zabíleny a později znovu objeveny. Jde o gotické kresby z první poloviny 14. století.

Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 16 Politický okres vysokomýtský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1902, 26.5. 2011

Půdorys místa


© Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 16 Politický okres vysokomýtský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1902
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO), Vraclav

Místa v okolí

 Vraclav
 hasičská zbrojnice
 Radhošť
 Popovec
 kostel sv. Martina
 smírčí kříž
 Zámrsk
 Domoradice
 Ostrov
 hřbitov
 Štěnec
 Dobříkov
 Šemberovo divadlo
 Pražská brána
 Husův sbor
 kostel sv. Vavřince
 městské opevnění
 Litomyšlská brána
 Stará radnice
 Choceňská brána
 Pěšice
 Neulust
 Chroustovice
 evangelický kostel
 kostel sv. Jiří
 Zítkov
 Březovice
 Hlavačov
 Horní Jelení
 fara
 Bílý Kůň
 Zaháj
 Slepotice
 Jahůdka
 pivovar
 Košumberk
 Choceň
 Zdislav
 Rosice
 Rosice
 Veliny
 Hradce
 kostel sv. Mikuláše
 Vračovice
 Hradníky
 kostel sv. Václava
 Bořice
 Přestavlky
 České Heřmanice
 České Heřmanice
 Těšnov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 kostel sv. Jiří
 Sudličkova Lhota
 Hrochův Týnec
 kostel sv. Markéty
 Nový hrad
 Hrochův Týnec
 křížová cesta
 barokní špýchar
 kostel sv. Martina
 Nové Hrady
 Chrast
 Holice
 Růžový palouček
 Mostek
 Pivnická rokle
 Kapalice
 Koldín
 Borůvka
 pivovar
 Borohrádek
 Betlém
 Dašice
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Víta
 sokolovna
 Dřel
 Orlík
 Brandýs nad Orlicí
 vila Josefa Vosáhla
 Brandýs nad Orlicí
 Rychmburk
 Chlumek
 Přestavlky
 Nabočany
 městské opevnění
 kaple Panny Marie
 Panský dvůr
 kostel sv. Václava
 Sedlíšťka
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Havla opata
 Vrbice
 kostel sv. Anny
 Velešov
 kamenný most
 kaplička
 Ležáky
Základní informace místa
ID místa: 9834
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.11.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama