
Věž (22 m vysoká) se nachází ve východní části historického jádra poblíž jeho severovýchodního nároží ve Vladislavově ulici tam, kde začíná největší vysokomýtský park – Jungmannovy sady, které se táhnou podél hradební zdi, která na věž kdysi navazovala. Původní městská brána sestávala z hlavní věže, střední části v podobě hradby s průjezdem a menší věže. Zachovala se jen hlavní věž. Věž je třípatrová kamenná stavba s malými okénky, zdi z neomítnuté opuky jsou silné 2 m. Do věže se vstupuje portálem, dodatečně proraženým v přízemí věže (původní vchod je v prvním patře). Věž, ve které bývala také zvonice a byt hlásného, mívala 4 patra – poslední patro, na kterém býval dřevěný ochoz, bylo později zbořeno. Ze všech vysokomýtských věží je Choceňská brána nejautentičtější svým vzhledem. Jsou na ní přímo napojeny novější domy, ale citlivě, takže není nikterak zvlášť narušen její ráz.
Choceňská brána (nazývaná také Karaska) byla postavena koncem 13. století nebo v 1. polovině 14. století (Městské brány v Čechách, UPČ). Doba výstavby brány není zcela přesně známa. Brána se dvěma věžemi byla součástí městského opevnění, které bylo budováno od konce 70. let 13. století do 14. století a společně se svými sestrami Pražskou a Litomyšlskou branou střežila vstup do města. Zmiňuje se v letech 1433–1435. Stejně jako ostatní památky ve Vysokém Mýtě se nevyhnula několika požárům, které město postihly, ale byla vždy opravena. Od roku 1690 zde bylo městské vězení a sloužila také jako zvonice (pro tyto potřeby byla v 17. století věž stavebně upravována). Věž, ve které býval až do počátku 18. století také byt hlásného, mívala 4 patra – poslední patro, na kterém býval dřevěný ochoz, bylo později zbořeno. V období baroka po jednom z požárů získala věž r. 1781 dnešní charakteristickou cibulovitou báň. V pozdějších dobách, hlavně pak… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.