kostel sv. Václava

Mírně se zužující věž je je čtyřpatrová na mírně lichoběžném půdorysu o straně 8,7 m a síle zdiva v přízemních partiích 1,9 m, ve čtvrtém patře starší literatura 19. století uvádí zbytek původního podvojného románského okna. Přízemí je zaklenuto křížovou klenbou, od západu do něj vede mladší portál, do lodi pak mírně hrotitý portál s profilací. Patro věže je přístupné z kruchty pravoúhlým portálem s letopočty 1545 a 1599 v nadpraží. Patro je sklenuto křížovou hřebínkovou klenbou se štukovou výzdobou a malovanými renesančními erby Trčků, Berků z Dubé a dalšími natolik poškozenými, že nelze určit, kterým rodům patří. Loď je obdélná plochostropá o rozměrech 11,4 x 7,8 m, osvětlená pěti okny – v jižní zdi třemi, dvěma lomenými a při vítězném oblouku třetím zbarokizovaným zakončeným obloukem. V severní zdi jsou dvě stejně zbarokizovaná okna. Vstup je z jižní obdélné hřebínkovou klenbou zaklenuté předsíně mírně hrotitým portálem s obdobnou profilací jakou má portál z podvěží. V severozápadním koutě lodi je šnekové schodiště vedoucí na kruchtu a do patra věže. K lodi se připojuje pětiboce zakončený presbytář zaklenutý jedním polem křížové žebrové klenby, druhé pole je doplněno na šestipaprsčitý polygonální závěr. Klenba má prostě vyžlabená žebra, která se spojují v hladkých kruhových svornících a dosedají na konzoly s lidskými maskami a zvířecími reliéfy. Na evangelijní (severní) straně presbytáře je bohatě zdobené pískovcové sanktuárium. Profilované orámování ze silného prutu a oblounu, zakončené trojhranem posázeným kraby a završené kytkou obklopuje dva hrotité výklenky, spodní vysoký cca 30 cm, horní široký cca 23 cm a vysoký 55 cm zakončené jednoduchým kružbovým trojlistem. Po obou stranách doprovázejí sanktuárium pískovcové hranoly vybíhající dole v komolé jehlany a nahoře ve fiály. V koutě při vítězném oblouku je okosený trojboce zakončený portálek, mezi ním a sanktuáriem je do zdi zasazen figurální náhrobník Zdeňka Berky z Dubé (197x105 cm) – ve spodní části nápis, v horní reliéf rytíře ve zbroji modlícího se ke kříži, o nějž je opřena helmice a erb Berků. Do podlahy presbytáře je zasazeno dalších sedm valdštejnských náhrobníků (již značně poškozených) datovaných do let 1537, 1552, 1545, 1552, 1553, 1557 a 1542. Od severu je k presbytáři připojena sakristie později upravená na vlastnickou kryptu. Jde o obdélnou valeně zaklenutou loď o rozměrech 2,90 x 2,30 m, do severní zdi je vloženo profilované sedile zaklenuto segmentovým obloukem. Za lomeným vítězným obloukem je závěr o pěti stranách osmiúhelníka (délka strany 1,25 m) zaklenut žebrovou klenbou s hladkým kruhovým svorníkem a jehlancovitými konzolami. V severní zdi závěru nad berkovskou hrobkou je do zdi zasazen bohatě zdobený společný náhrobník 3 synů a 4 dcer Václava Berky z Dubé a Markéty Trčkové z Lípy zemřelých v dětském věku..

Literatura se vesměs shoduje v románském původu přinejmenším spodní části věže, podle D. Líbala je románské snad i zdivo lodi. Není vyloučeno, že při kostele tehdy stával panský dvorec. Ve třetí čtvrtině 14. století byl kostel rozšířen o dnešní presbytář, severní kapli, goticky upravena byla zřejmě i loď. Lažany byly v té době zřejmě stále samostatným statkem, soudě alespoň podle skutečnosti, že nebyly roku 1392 uvedeny ve výčtu příslušenství panství nedalekého hradu Rychmburk. K němu byly Lažany připojeny za blíže neznámých okolností někdy během první poloviny 15. století. Během husitských válek byl kostel poškozen, za Berků z Dubé byl ve druhé polovině 16. století přestavěn. Tehdy byla přistavěna jižní předsíň a podle dochovaných letopočtů 1545 a 1599 byla upravována i věž. Barokními úpravami prošel kostel ve 2. polovině 18. století, roku 1836 bylo upraveno druhé patro věže..