
Kostel je orientovaná stavba z lomového kamene s obdélnou lodí zakončenou pětibokým presbytářem. K němu je od severu připojena sakristie tvořená mírně lichoběžnou boční kaplí s pětibokým odstupněným závěrem. V západním průčelí lodi stojí mírně lichoběžná věž, při jižním průčelí obdélná předsíň. Mírně se zužující věž je je čtyřpatrová na mírně lichoběžném půdorysu o straně 8,7 m a síle zdiva v přízemních partiích 1,9 m, ve čtvrtém patře starší literatura 19. století uvádí zbytek původního podvojného románského okna. Přízemí je zaklenuto křížovou klenbou, od západu do něj vede mladší portál, do lodi pak mírně hrotitý portál s profilací. Patro věže je přístupné z kruchty pravoúhlým portálem s letopočty 1545 a 1599 v nadpraží. Patro je sklenuto křížovou hřebínkovou klenbou se štukovou výzdobou a malovanými renesančními erby Trčků, Berků z Dubé a dalšími natolik poškozenými, že nelze určit, kterým rodům patří.… číst dále
Kostel sv. Václava v Lažanech je poprvé připomínán jako farní roku 1350, jeho dějiny se však začaly psát již o století dříve. Literatura se vesměs shoduje v románském původu přinejmenším spodní části věže, podle D. Líbala je románské snad i zdivo lodi. Není vyloučeno, že při kostele tehdy stával panský dvorec. Ve třetí čtvrtině 14. století byl kostel rozšířen o dnešní presbytář, severní kapli, goticky upravena byla zřejmě i loď. Lažany byly v té době zřejmě stále samostatným statkem, soudě alespoň podle skutečnosti, že nebyly roku 1392 uvedeny ve výčtu příslušenství panství nedalekého hradu Rychmburk. K němu byly Lažany připojeny za blíže neznámých okolností někdy během první poloviny 15. století. Během husitských válek byl kostel poškozen, za Berků z Dubé byl ve druhé polovině 16. století přestavěn. Tehdy byla přistavěna jižní předsíň a podle dochovaných letopočtů 1545 a 1599 byla upravována i věž. Barokními úpravami prošel… číst dále