Hrad zbudován na přelomu 13. a 14. století. V průběhu 14. století opuštěn. Zbytky kdysi mohutného hradu dnes hustě porostlé náletovou zelení.
Hlavní obrázek místa
Dobřany fragment zdi paláce
© Tomáš Šimůnek 7/2004
Bezesporu nejzajímavějším hradem námi zkoumané soustavy jsou nejvýše položené Dobřany. Tento hrad o impozantní délce přes 250 metrů (přesnou délku vzhledem k dnešní „špatné čitelnosti“ předhradí nelze určit) byl zbudován na protáhlé ostrožně nad soutokem Zlatého a Dobřanského potoka. Hrad, který se nám teprve letos po dubnové vichřici vyloupl v celé své kráse a mohutnosti, se nachází asi půl kilometru západně od obce, za dnešní autokrosovou drahou. Obdobně jako na Hlucích směrem od náhorní planiny přicházíme nejprve na předhradí, jehož opevnění rovněž není patrné a lze pochybovat, zda vůbec opevněno bylo. (Předhradí bylo v nedávných letech vandalsky poničeno hloubením jakéhosi „apelplacu“ zde umístěného pionýrského tábora, přičemž byla rozsáhlá plocha v jeho středu snížena o 2–3 m a archeologický dozor – ačkoliv všichni zúčastnění museli vědět o existenci hradu – pochopitelně zajištěn nebyl). Na straně západní předhradí zakončují skaliska, za nimiž následuje vpravdě gigantický (32 metrů široký a 18 metrů hluboký) ve skále tesaný příkop oddělující vlastní hradní jádro. V čele hradního jádra proti příkopu na výškové úrovni předhradí se (opět jako v Hlukách) nachází bergfrit, tentokrát kulatý o průměru 12 metrů. Bergrit je obtočen hradební zdí, chránící celé hradní jádro. Pod touto hradbou směrem do příkopu je obdobně jako na Kounově podkovovitá bašta. Další základy zdiva lze vidět pod hradbou na jižní straně věže, jejich význam se nám však dešifrovat nepodařilo. Hradní jádro se západně od věže snižuje na úroveň paláce. Situace je zde dnes sice dosti nejasná, předpokládáme však, že palác byl zapojen do severní strany obvodové hradby. Palác byl obdélníkovitého tvaru (30 x 12 m) ve směru východ – západ, ze zachovaných zbytků lze soudit na dvě místnosti v přízemí. Na jižní straně asi v polovině délky k paláci přiléhal další objekt, v jehož suterénu se nacházela studně (viz…  číst dále
17.12. 2003
historie

Hrad v Dobřanech, jehož název se nedochoval a je uváděn pouze jako Hrad, byl nejsevernějším článkem předpokládané kladsko-bystřické stezky. Byl zbudován na ostrožně nad soutokem Zlatého a Dobřanského potoka někdy na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně některým z rodu Drslaviců, kteří kolonizovali tento kraj. Hrad se nachází západně od vsi, za autokrosovým závodištěm a za velmi hlubokým (18m) uměle vylámaným příkopem. Zbytky kdysi mohutného hradu (délka cca 250 m) jsou dnes hustě porostlé náletovou zelení a to místy tak, že se jí nedá projít. Asi před 15 lety při mohutné vichřici se na čas hradní zřícenina zjevila v celé své káse. Ovšem zásah "lesáků" a "zemědělců" při odklízení polomů byl natolik nešetrný, že údajně do té doby dochované až 3m vysoké zdi vzaly za své. Polámané stromy byly řetězy vázány k traktorům a stahovány zdi-nezdi do údolí. Hrad nezanikl zřejmě násilně, ale byl v klidu opuštěn, neboť kolem tzv.…  číst dále

Markéta Maierová (Sdružení pro záchranu hradu Kumburku), čerpáno z:Frymburský almanach (1992), Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (VČ), 14.10. 2004

Další texty historie

Půdorys místa

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK), Dobřany

Místa v okolí

 Hluky
 Šibeník
 Frymburk
 Šerlišský mlýn
 Hlodný
 kostel sv. Ducha
 Sendraž
 Skalka
 Chábory
 Nový hrad
 židovský hřbitov
 Výrov
 kostel sv. Václava
 pivovar
 Vlastivědné muzeum
 mariánský sloup
 radnice
 Bartoňova útulna
 Na Velké Deštné
 městské opevnění
 Villa Nova Uhřínov
 kostel sv. Vavřince
 Homole
 Dobrošov
 Skuhrov
 Dobrošov
 kostel sv. Kateřiny
 sousoší Piety
 Kvasiny
 kostel sv. Antonína
 Černčice
 dům č. p. 134
 kostel Panny Marie
 mariánský sloup
 Opočno – MPZ
 měšťanská škola
 dům č. p. 141
 palmový skleník
 pivovar
 úřední dům
 kašna
 mariánský sloup
 podkova
 nová radnice
 Solnice
 Opočno
 sousoší sv. Floriana
 letohrádek
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 pranýř
 stará radnice
 městské opevnění
 děkanství
 kostel sv. Vavřince
 Náchod
 pomník jízdy
 Homolka
 vojenský hřbitov
 pomník Rampepurdy
 Rychmberk
 kaple na rozcestí
 kaple Panny Marie
 Osičina
 Přepychy
 Černíkovice
 Černíkovice
 Uhřínovice
 kaple sv. Anny
 Dubno
 Studnice
 Bolehošťská Lhota
Základní informace místa
ID místa: 543
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 14.10.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama