Dobřany

Bezesporu nejzajímavějším hradem námi zkoumané soustavy jsou nejvýše položené Dobřany. Tento hrad o impozantní délce přes 250 metrů (přesnou délku vzhledem k dnešní „špatné čitelnosti“ předhradí nelze určit) byl zbudován na protáhlé ostrožně nad soutokem Zlatého a Dobřanského potoka. Hrad, který se nám teprve letos po dubnové vichřici vyloupl v celé své kráse a mohutnosti, se nachází asi půl kilometru západně od obce, za dnešní autokrosovou drahou. Obdobně jako na Hlucích směrem od náhorní planiny přicházíme nejprve na předhradí, jehož opevnění rovněž není patrné a lze pochybovat, zda vůbec opevněno bylo. (Předhradí bylo v nedávných letech vandalsky poničeno hloubením jakéhosi „apelplacu“ zde umístěného pionýrského tábora, přičemž byla rozsáhlá plocha v jeho středu snížena o 2–3 m a archeologický dozor – ačkoliv všichni zúčastnění museli vědět o existenci hradu – pochopitelně zajištěn nebyl). Na straně západní předhradí zakončují skaliska, za nimiž následuje vpravdě gigantický (32 metrů široký a 18 metrů hluboký) ve skále tesaný příkop oddělující vlastní hradní jádro. V čele hradního jádra proti příkopu na výškové úrovni předhradí se (opět jako v Hlukách) nachází bergfrit, tentokrát kulatý o průměru 12 metrů. Bergrit je obtočen hradební zdí, chránící celé hradní jádro. Pod touto hradbou směrem do příkopu je obdobně jako na Kounově podkovovitá bašta. Další základy zdiva lze vidět pod hradbou na jižní straně věže, jejich význam se nám však dešifrovat nepodařilo. Hradní jádro se západně od věže snižuje na úroveň paláce. Situace je zde dnes sice dosti nejasná, předpokládáme však, že palác byl zapojen do severní strany obvodové hradby. Palác byl obdélníkovitého tvaru (30 x 12 m) ve směru východ – západ, ze zachovaných zbytků lze soudit na dvě místnosti v přízemí. Na jižní straně asi v polovině délky k paláci přiléhal další objekt, v jehož suterénu se nacházela studně (viz…  číst dále