pohled na tvrziště od hlavní silnice
na ploše tvrziště dnes stojí hájovna
© Jan Švejkar, 01/2009
Tvrziště je docela dobře zachované. Téměř kruhový půdorys je obklopený částečně zachovaným valem až 3 m vysoký a příkopem (původně vodním) až 10 m širokým. U západního valu je rybník a jižně od něj mlýn, které napájel 1,5 km dlouhý náhon od lesního potoka. Tvrziště je čtvercové 42x42 metrů s částečně znatelnými výstupky v rozích. V západní části tvrziště stojí myslivna vystavěná ze zbytků tvrze a ve východní části vila postavená Václavem Klofáčem. V jihozápadním rohu stojí altán s pozůstatky rozlehlých sklepů tvrze – přístup je z altánu šnekovým schodištěm. Sklepy jsou zřejmě pozůstatkem velké stavby v jihozápadním rohu tvrziště. Předpolí tvrze a hospodářské zázemí bylo zřejmě západně, odtud se také pravděpodobně do tvrze vstupovalo.
Dobříkov se poporvé připomínal v roce 1365. V té době náležel Pyskovi z Dobříkova a není vyloučeno, že tvrz vznikla již za jeho působení. V první polovině 15. století je majetkem Jan Těchlovce z Dobříkova a roku 1440 od něho získal Dobříkov husitský hejtman Jan Talafús z Ostrova. ...V letech 1463–1493 je připomínán Hynek z Malejova, předek rodu Dobříkovských z Malejova. Poprvé se písemně o tvrzi hovoří až v roce 1496. O vzniku tvrze se tedy můžeme pouze dohadovat. Za Viléma Dobříkovského z Malejova na přelomu 16.–17. století proběhla renesanční úprava tvrze. Po této přestavbě zůstaly na tvrzišti renesanční kachle, které jsou zazděné v altánu na tvrzišti. Vilémovy v roce 1622 patřilo 5 vesnic a tvrz, za jeho účast ve stavovském povstání mu bylo jeho zboží zkonfiskováno a o rok později jej koupil Albrecht z Valdštejna. Dobříkovské panství připojil k sousednímu Zámrsku. Opět jako samostatný statek je Dobříkov prodán roku 1650 Terezii Markétě ze Schönkirchenu, následovalo časté střídání majitelů – 1674 František Karel Libštejnský z Kolovrat, 1688 Kateřina Barbora Libštejnská z Kolovrat. Roku 1704 byl opět Dobříkov připojen k panství Zámrsk, které patřilo Libštejnským z Kolovrat. V této době byla stále tvrz udržována, dokonce přestavěna a rozšířena, jak uvádí zpráva z roku 1688, je tvrz označována za zámek. Tomuto rodu patřil Dobříkov až do roku 1772. Panství zdědila Josefa z Bubna, která ho však zadlužila. V roce 1777 při soupisu majetku v rámci dražby panství se uvádí tvrz jako neobývaná, obytná budova polozřícená, zachováno opevnění a vstupní brána. Pustnutí tvrze proběhlo postupně v průběhu 18. století, kdy majitelé panství již na tvrzi nesídlili. Na počátku 19. století nechal majitel zámrského panství Diviš Jan Jeník Zásadský z Gamsendorfu vybudovat ze zbytků budovy tvrze myslivnu, která dodnes stojí v západní části tvrziště. V roce 1925 v rámci 1. pozemkové reformy získal tvrziště s myslivnou vůdce českých národních socialistů Václav Klofáč. Ten nechal vybudovat altánek, ve kterém jsou již zmiňované renesanční kachle. Klofáčovým potomkům patří objekt dodnes..
|
Přihlášení |
