kostel Nejsvětější Trojice

Jedinečný trojboký raně barokní kostel. Půdorys pravidelného trojúhelníku se zkosenými rohy má i kostelní areál s postranními kaplemi (zachovány dvě ze tří). Jednolodní kostel se zkosenými nárožími je krytý nízkou šindelovou jehlancovou střechou s trojbokou jehlancovou věžičkou. Ve zkosených nárožích byly původně tři vchody s kamennými portály, dva z nich byly ve 20. století zazděny. Okna kostela jsou obdélná, polokruhově zakončená, vnější stěny kostela jsou členěny zdvojenými pilastry a mohutnou profilovanou římsou. Vnitřek kostela je plochostropý, na dvou stranách mohutných fabiónů jsou zachovány zbytky původní výmalby, malba na třetí straně je novodobá. Vnitřní stěny kostela jsou členěny zdvojenými pilastry, nesoucími fabionovou římsu. V nárožích kostela, nad jednotlivými vstupy jsou polokruhové kruchty s balustrádou. Vnitřní výzdobě kostela dominoval unikátní trojboký barokní tabernáklový oltář od Františka Preisse z doby po roce 1710, který byl v průběhu let značně poničen (oltář je před rekonstrukcí). Při západní stěně kostela je stříbrně štafírovaný vyřezávaný oltář Svaté rodiny z 1. třetiny 18. století, s bohatě zdobeným rokokovým rámcem. Podél ohradní zdi areálu kostela byla původně sloupová klenutá křížová chodba – ambit, která byla zbořena pro špatný stav a také proto, aby bylo získáno více místa pro vznikající hřbitov, současně byla zbořena také jedna z postranních kaplí. Postranní kaple byly původně zasvěceny třem skupinám svatých (1. sv. Jáchymovi, sv. Anně a Panně Marii, 2. Svaté Rodině a 3. Třem králům). V kaplích bývaly vyřezávané dřevěné sochy z 16. století, po zboření jedné kaple a pozměnění druhé kaple na márnici (před r. 1842) byly sochy sneseny do zbývající kaple, kde bylo vytvořeno hodnotné sousoší Olivetské hory, obnovené r. 1863 truhlářským mistrem Georgem Ohnesem.