
Ves Krukanice je prvně zmiňována r. 1197 jako majetek premonstrátského kláštera v Teplé. Nyní v ní žije asi 30 obyvatel a je částí obce Pernarec, s nímž severním okrajem stavebně souvisí. Prochází jí silnice II/193 v úseku mezi Stříbrem a Úněšovem na karlovarské silnici I/20 a dále pokračuje do Žlutic. Vede sem také dálková, zeleně značená turistická trasa, která přichází od hráze Hracholuské přehrady a pokračuje z Krukanic do údolí Úterského potoka a podle jeho toku do Úterý a Toužimi. V Krukanicích stával poplužní dvůr kláštera Teplá, v jehož areálu byl někdy v 17. stol. postaven barokní zámeček, který sloužil tepelským opatům jako letní sídlo.
Původní stavba měla obdélný půdorys, ale později k ní bylo přistavěno boční křídlo. Zahradní průčelí je členěné lizénami a na nádvorní straně stojí dva pozdější věžovité přístavky. Střední částí hlavního křídla vede průjezd do dvora. Z průjezdu se vstupuje do haly se schodištěm do prvního patra a do valeně klenuté místnosti, kde bývala kaple sv. Jana Nepomuckého. Budova zámku zaujímá severovýchodní nároží rozsáhlého hospodářského dvora. Je to jednopatrová stavba, vybudovaná na půdorysu písmene L. Na vnější straně je poměrně nevýrazná, jen v nádvorním průčelí má dvě věžičky. V přízemí objektu se nacházejí křížové klenby i poměrně náročně řešené trojramenné schodiště. Do dvora vede klenutý průjezd, z něhož se vstupovalo do bývalé kaple. Zámek je ve špatném stavu. Před několika lety byla sice vyměněna střecha, budova má ale opadané fasády, zničené interiéry a vytlučená okna..
Určitě stál již r. 1671, kdy ho zachvátil požár. Důležitější je však rok 1698, kdy se opat Raymund Wilfert II. rozhodl poničený objekt opravit a přestavět. Práce se ujal tepelský polír Johann Wolfgang Braunbock, který byl dvorním stavitelem známého českoněmeckého architekta Kryštofa Dienzenhofera. Dienzenhofer byl tehdy ve službách kláštera v Teplé, jeho autorství zámku v Krukanicích je tedy téměř jisté. Důkazem jsou i různé architektonické detaily, například ostění portálů a oken. Přestože se tedy jedná o vědomě nenáročnou stavbu, je krukanický zámek velmi zajímavý. Ani pozdější úpravy objektu příliš neublížily. Až do konce 2. světové války byl majetkem premonstrátského kláštera a tepelští opati ho často využívali jako letní sídlo. Podle Památkového katalogu byl tedy zámek postaven r. 1698 architektem Kryštofem Dienzenhoferem, zatímco budovy hospodářského dvora pocházejí až z 2. poloviny 18. století. Ve 20. století zámek se dvorem, pivovarem a pozemky získal Sebastián Klička, za kterého r. 1927 proběhla pozemková reforma, při níž byly pozemky statku zmenšeny. Změna nastala teprve po r. 1945. Zámek byl znárodněn a stal se součástí státního statku a šlechtitelské stanice. Udržován však příliš nebyl. Ještě r. 1970 měla šlechtitelská stanice na zámku kanceláře, byty a závodní jídelnu. Roku 1993 získala dvůr i se zdevastovaným zámkem jako právní nástupce společnost Selgen. Historickou stavbu však nepotřebuje a snaží se ji zatím bezvýsledně prodat. Od r. 1958 je celý areál zapsán v seznamu kulturních památek ČR..