Krukanice-zámek
© prazdnedomy.cz 3/2011
Památkově chráněný areál se skládá ze zámku, pivovaru, hospodářských budov, zahrady s altánem a ohradní zdi se sochou blahoslaveného Hroznaty a soklem sochy svatého Norberta u příjezdové cesty. Jednopatrová zámecká budova stojí na východním okraji areálu. Původní stavba měla obdélný půdorys, ale později k ní bylo přistavěno boční křídlo. Zahradní průčelí je členěné lizénami a na nádvorní straně stojí dva pozdější věžovité přístavky. Střední částí hlavního křídla vede průjezd do dvora. Z průjezdu se vstupuje do haly se schodištěm do prvního patra a do valeně klenuté místnosti, kde bývala kaple sv. Jana Nepomuckého. Budova zámku zaujímá severovýchodní nároží rozsáhlého hospodářského dvora. Je to jednopatrová stavba, vybudovaná na půdorysu písmene L. Na vnější straně je poměrně nevýrazná, jen v nádvorním průčelí má dvě věžičky. V přízemí objektu se nacházejí křížové klenby i poměrně náročně řešené trojramenné schodiště. Do dvora vede… číst dále
Zámek, který vznikl v areálu poplužního dvora premonstrátů v Krukanicích, je pravděpodobně barokní novostavbou z 2. poloviny 17. století. Určitě stál již r. 1671, kdy ho zachvátil požár. Důležitější je však rok 1698, kdy se opat Raymund Wilfert II. rozhodl poničený objekt opravit a přestavět. Práce se ujal tepelský polír Johann Wolfgang Braunbock, který byl dvorním stavitelem známého českoněmeckého architekta Kryštofa Dienzenhofera. Dienzenhofer byl tehdy ve službách kláštera v Teplé, jeho autorství zámku v Krukanicích je tedy téměř jisté. Důkazem jsou i různé architektonické detaily, například ostění portálů a oken. Přestože se tedy jedná o vědomě nenáročnou stavbu, je krukanický zámek velmi zajímavý. Ani pozdější úpravy objektu příliš neublížily. Až do konce 2. světové války byl majetkem premonstrátského kláštera a tepelští opati ho často využívali jako letní sídlo. Podle Památkového katalogu byl tedy zámek postaven r. 1698… číst dále
|
Přihlášení |
