tvrz Pěšice

Celkový pohled od silnice

© Petr Nožička, 12/2009

popis

Tvrziště je dnes tvořeno nepravidelným vejčitým pahorkem jádra o osách cca 25 a 17 m, delší osou orientovaným ve směru severozápad – jihovýchod. Od šíje bylo jádro odděleno mohutným ve skále vylámaným příkopem, jehož hloubka ještě dnes činí celých 6 metrů, stopy jiných fortifikací se nedochovaly. Povrch jádra stupňovitě klesá směrem k opyši (SZ) o téměř 5 metrů. Pokud nepříliš jasné terénní stopy dovolují poznání podoby tvrze, šlo o zřejmě o obvyklou dispozici s malým nádvořím sevřeným mezi dvě obdélné budovy.

Poprvé se Pěšice či Pušice připomínají na listině z roku 1226, na které svědčil i jistý Služek z Pušic. Poté se z análů na dlouho vytrácejí a znovu se objevují až v polovině 14. století, kdy při obsazování fary v Morašicích figuruje Dětmar z Pěšic. Ves samotná se objevuje roku 1386, kdy Adam z Morašic zapsal 4 kopy ročního platu na vsi Pěšicích. Na počátku 15. století držel pěšickou tvrz loupeživý rytíř Ješík z Popovce, který svými výpady mířil až daleko na Moravu. Mezi postižené patřil i litomyšlský biskup Jan, který si nenechal škody na svém majetku líbit a mezi ostatními Ješíkovými statky dobyl i tvrz v Pěšicích. Po Ješíkově smrti se o jeho majetek rozhořely několikaleté spory mezi biskupem Janem, králem Václavem IV. a několika dalšími zájemci z okolí. Nakonec bylo výrokem dvorského soudu r. 1412 rozhodnuto, že zboží po zemských škůdcích má připadnout králi, který Pěšice věnoval pánům z Chlumu…  číst dále

Půdorys místa

půdorys podle krokování
© L. Svoboda, 1984 (in kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl [K-R], ARGO, Praha 2000)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

47 Vysokomýtsko a Skutečsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

48 Pardubicko, Chrudimsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

125 Vysokomýtsko. Skutečsko