
Hrad měl jednodílnou lichoběžníkovou dispozici na ostrožně, chráněn byl příkopy a valy. V čele jádra je výrazná kupa se zahloubením, další je pak v severovýchodním nároží, považované za pozůstatky staveb. V roce 1925 byla prý při odlesňování lokality nalezena zeď zděná na maltu, měly tu být nalezeny i cihly, prejzy, mazanice a fragmenty přitesaných pískovcových kamenů. V roce 1972 je zmiňován nález nasucho kladené zdi. V roce 2002 zde provedla Miroslava Cejpová zjišťovací archeologický průzkum (v návaznosti na průzkum povrchový) v pěti sondách. Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že Hlavačov byl zřejmě hradem přechodného typu (dle klasifikace T. Durdíka) – tedy sídlo na rozhraní mezi hradištěm a hradem. Charakteristické pro ně je hlavně valové opevnění (místo hradby), obytné stavby jsou (tak jako u vrcholně středověkých hradů) vetknuty do opevnění. Stavěly se převážně v první polovině 13. století. Hlavačov prošel dvěma… číst dále
Historik F. Musil vytvořil zajímalou teorii: považuje Hlavačov za hrad Zebín, který je v roce 1289 zmiňován jako královský majetek. První známý příslušník pánů ze Zebína Petraň je zmiňován v Dalimilově kronice k roku 1279. Tento šlechtic je pak považován za syna Sezemy či Miloty, což byli družíníci Kojaty Hrabišice, kteří dostali Choceň v držení v r. 1227 a kteří si zde zřejmě vybudovali opevněné sídlo. Někdy před rokem 1289 ale bylo panství pánům ze Zebína králem odňato a místo něj dostali v držení území na pravém břehu Tiché Orlice, kde si začali budovat hrad Vejrov (ten má podobné dispozice jako Hlavačov, což tuto teorii podporuje). Proti této stavbě ale protestovali cyriaci z Kláštera nad Orlicí, takže hrad byl nakonec opuštěn (někdy v letech 1279–1290) a místo něj si postavili hrad Žampach. V roce 1292 daroval Václav II. Choceň cisterciákům ze Zbraslavi, ale v roce 1304 (ve druhé donační listině pro zbraslavský… číst dále
Podle historika F. Musila hrad královským majetkem.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.