příkop
© Jiří Čížek 07/2004
Tvrziště je velmi nenápadné, uprostřed vzrostlého lesa na velmi mírném návrší. Toto místo inspirovalo A. Jiráska k napsání povídky "Na Chlumku". August Sedláček píše, že: "spatřují se mohutný val a hluboký příkop, které čtverhranné tvrziště objímají. Na vnitřní prostoře lze rozeznati, kde bylo malé nádvoří a kde stála čtverhranná věž." Místo je asi 4 km severně od Brandýsa nad Orlicí, po žluté značce mezi Nasavrky a Sudslaví.
Les vzal za své a tak se tvrziště dnes opět rozkoukává po okolí. Na mapě KČT je zakresleno chybně. ...Tvrziště leží vzdušnou čarou cca 1500 m východně od koldínského zámku a bezprostředně vlevo (severně) od lesní cesty z Koldína, cca 160 m východně od křižovatky s cestou Nasavrky - Sudslava, po které vede žlutá turistická značka.
K tvrzi se váže pouze jedna jediná písemná zpráva, který je z roku 1544, kdy se uvádí jako pustá, společně se vsí, kdy patřily pod panství Borohrádek, které bylo tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrziště je známé tím, že je dějištěm povídky Aloise Jiráska Na Chlumku. ...Děj se odehrává po smrti Přemysla Otakara II. v době braniborského vpádu do Čech. Tento příběh ovšem není historicky podložen. Tvrziště je dobře zachováno, nyní vymýceno bez lesa. Skládá se z vnitřního pahorku o rozměrech 20x20 m, na jižní části, která je vyšší jsou pozůstatky staveb. Severní část je nižší než jižnější. Okolo vnitřního pahorku je čtvercový příkop a val, které mají zaoblené rohy. Val je o rozměrech 42x46 m, příkop je široký 11–16 m, jeho hloubka kolísá mezi 2–3 m podle okolního terénu. Val se nejlépe zachoval na západní a východní straně, na severní je narušen vývraty stromů a na jižní straně, kde v ose valu vede cesta, kde val v podstatě zanikl. Na vrcholku vnitřního pahorku ve středu jeho jižní části jsou o rozměrech 10x12 m pozůstatky čtverhranné obytné stavby, kterou pravděpodobně představovala věž. Žádné zdivo zde není viditelné, pouze valovité zvýšení na obvodu objektu, ve kterém lze předpokládat zbytky zdiva. Ve středu objektu je výrazná deprese, která je pravděpodobně pozůstatkem sklepa. Obytná budova byla situována rovnoběžně od severu k jihu. Budova byla obehnána zdí, což nasvědčují náznaky obvodového zdiva na jižní, východní a západní straně. Podle pravidelné čtverhranné dispozice a malého prostoru vnitřního pahorku můžeme usuzovat, že se jednalo o věžovou tvrz, která byla obehnána zdí. Podle této typologie lze vznik tvrze datovat do 14. století (Cejpová 2001, Svoboda v Encyklopedii českých tvrzí 1998)..
|
Přihlášení |
