Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.
Hlavní obrázek místa
příkop
© Jiří Čížek 07/2004
Tvrziště je velmi nenápadné, uprostřed vzrostlého lesa na velmi mírném návrší. Toto místo inspirovalo A. Jiráska k napsání povídky "Na Chlumku". August Sedláček píše, že: "spatřují se mohutný val a hluboký příkop, které čtverhranné tvrziště objímají. Na vnitřní prostoře lze rozeznati, kde bylo malé nádvoří a kde stála čtverhranná věž." Místo je asi 4 km severně od Brandýsa nad Orlicí, po žluté značce mezi Nasavrky a Sudslaví.
KČT 49, August Sedláček-II. díl Hradů, 8.5. 2004
turistické

Les vzal za své a tak se tvrziště dnes opět rozkoukává po okolí. Na mapě KČT je zakresleno chybně. Tvrziště leží vzdušnou čarou cca 1500 m východně od koldínského zámku a bezprostředně vlevo (severně) od lesní cesty z Koldína, cca 160 m východně od křižovatky s cestou Nasavrky - Sudslava, po které vede žlutá turistická značka

6.7. 2004

historie

K tvrzi se váže pouze jedna jediná písemná zpráva, který je z roku 1544, kdy se uvádí jako pustá, společně se vsí, kdy patřily pod panství Borohrádek, které bylo tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrziště je známé tím, že je dějištěm povídky Aloise Jiráska Na Chlumku. Děj se odehrává po smrti Přemysla Otakara II. v době braniborského vpádu do Čech. Tento příběh ovšem není historicky podložen. Tvrziště je dobře zachováno, nyní vymýceno bez lesa. Skládá se z vnitřního pahorku o rozměrech 20x20 m, na jižní části, která je vyšší jsou pozůstatky staveb. Severní část je nižší než jižnější. Okolo vnitřního pahorku je čtvercový příkop a val, které mají zaoblené rohy. Val je o rozměrech 42x46 m, příkop je široký 11–16 m, jeho hloubka kolísá mezi 2–3 m podle okolního terénu. Val se nejlépe zachoval na západní a východní straně, na severní je narušen vývraty stromů a na jižní straně, kde v ose valu vede cesta, kde val v podstatě…  číst dále

Jan Švejkar:F. Musil, Hrady, zámky tvrze okresu Ústí nad Orlicí, 1995, M. Cejpová, Tvrziště Chlumek, Zpravodaj muzea v Hradci Králové, 27, 2001., 3.7. 2009

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO),

Místa v okolí

 Koldín
 Sudličkova Lhota
 Dřel
 Mostek
 Hájek
 sokolovna
 Brandýs nad Orlicí
 Brandýs nad Orlicí
 Hradníky
 Orlík
 Přestavlky
 Choceň
 Velešov
 Potštejn
 kostel sv. Vavřince
 Potštejn
 Hlavačov
 Zítkov
 kostel sv. Jiří
 Vrbice
 Těšnov
 České Libchavy
 zvonička
 Litice nad Orlicí
 socha sv. Anny
 Litice nad Orlicí
 Doudleby nad Orlicí
 socha sv. Prokopa
 Horní Libchavy
 Vračovice
 kamenný most
 kostel sv. Prokopa
 Hrádek
 Muzeum krajky
 Vamberk
 Hříště
 židovský hřbitov
 Zaháj
 Dolní Libchavy
 kostel Všech svatých
 Peklo
 kostel sv. Jiří
 Dobříkov
 Kostelec nad Orlicí
 Andrlův chlum
 Hernychova vila
 hřbitov
 České Heřmanice
 Kostelec nad Orlicí
 Žampach
 Zámrsk
 České Heřmanice
 kostel sv. Martina
 Žampach
 městské opevnění
 Choceňská brána
 Husův sbor
 Pražská brána
 Stará radnice
 Šemberovo divadlo
 Litomyšlská brána
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Anny
 Helvíkovice
 Častolovice
 kostel sv. Víta
 zámecký zvěřinec
 Hrádek u Lanšperka
 smírčí kříž
 Horní Jelení
 fara
 Lanšperk
 kaple sv. Antonína
 kašna
 synagoga
 radnice
 kostel sv. Havla
 kaple sv. Rozálie
 pivovar
 socha sv. Marka
 židovský hřbitov
 Rychnov nad Kněžnou
 židovský hřbitov
 Borohrádek
 Kateřinský špitál
 kostel sv. Václava
 Divišovo divadlo
 Dlouhá Třebová
 Rotnek
 Vraclav
 Radhošť
 hasičská zbrojnice
 radnice
 Žamberk
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Hoděčín
 Pěčín
 Domoradice
 socha Panny Marie
 Popovec
 Týniště nad Orlicí
 Obchodní mlýn
 vodárenská věž
 Týniště nad Orlicí
 kostel sv. Mikuláše
 Pěšice
 kašna
 židovský hřbitov
 mariánský sloup
 kaple sv. Anny
 kostel Všech svatých
 fara
Základní informace místa
ID místa: 2387
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.5.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama