kostel Zvěstování Panně Marii

Je jednolodní, s pravoúhlým kněžištěm a sakristií za kněžištěm v ose stavby. Zdivo je smíšené, převládá opuka doplněná cihlami a místy i pískovcovými kvádry ze zbořeného románského kostela, který stával na hřbitově. Z původního interiéru kostela se dosud zachovalo nevýrazné torzo hlavního oltáře a část románské křtitelnice. Výstup do krovu je umožněn pomocným schodištěm v levé části nároží lodi při hlavním vstupu..

Ta je jmenována r. 1349 s farním kostelem Zvěstování Panně Marii, a to ve výčtu farností, které přecházely do nově zřízeného litomyšlského biskupství. Ves Janovice zpustla a zanikla již v 15. století. Posledně je zmíněna r. 1454, pak zmizela z textů i z krajiny. Zůstal jen uprostřed hřbitova zděný kostelík, o jehož stáří a původní podobě není nic známo, nepochybně však byl románský. Místu zůstalo pojmenování Janovičky. Kostelík zchátral na konci 17. století, zřejmě díky vlhkosti a kopání hrobů u jeho základů. Zdi se začaly rozestupovat, docházelo k destrukci klenby a hrozilo sesutí stavby, proto musel být kostelík zbořen. Ohradní zeď hřbitova a nynější kostel jsou zčásti postaveny z pískovcových kvádrů tohoto kostelíka a ojediněle lze na nich nalézt části původních architektonických prvků. V r. 1741 bylo přistoupeno ke stavbě nynějšího kostela, avšak na jiném místě, poněkud výše nad hřbitovem. Plány na objednávku knížete Štěpána Viléma Kinského (1679-1749) vypracoval italský architekt působící v Rakousku a Čechách Donato Felice d´Allio (1677-1761) a realizoval je stavitel Donath. Skutečský děkan František Jeroným Bartoň v srpnu 1741 posvětil základní kámen a již v r. 1745 dostavěný kostel zasvětil ke cti Zvěstování Panně Marii. Oltář s postavami sv. Jiljí a sv. Antonína a s obrazem Zvěstování Panně Marii, který je nyní uložen v depozitáři, pochází z roku 1753. Boční oltář na severní straně s obrazem Panny Marie Pomocné, sv. Václava a sv. Jana Evangelisty byl pořízen v roce 1649 díky donátorovi Janu Wrochynie z Reptu, ten se ovšem nedochoval. V lodi kostela jsou uloženy zbytky ze zbořeného kostelíka: hlavice románského sloupku, gotický svorník zdobený čtyřdílnou hvězdicí a gotická osmiboká křtitelnice. V r. 1829 byl kostel opravován a znovu pokryt šindelem. V první polovině 20. století byl již v horším technickém stavu a méně využíván, ale byl stále funkční včetně původního mobiliáře. Následně však, zřejmě vinou dlouhodobého zatékání střechou, došlo k propadnutí stropu a poškození krovu. V r. 1967 bylo provedeno provizorní zajištění havarijního stavu plechovou krytinou a kostel byl uzavřen. V letech 1999-2001 byla brigádnicky provedena nejnutnější údržba, vyčištění a provizorní zprovoznění kostela. V období 2001-2011 proto mohlo dojít k oživení provozu kostela, konaly se tu posvícenské a pouťové mše svaté, skautské a kulturní poutě nebo koncerty. V letech 2011-2015 byl kostel z několika různých dotací a darů drobných dárců i díky brigádám postupně opraven do stávající podoby a v r. 2016 zkolaudován. V současnosti je oživován řadou kulturních i náboženských akcí zásluhou spolku Janovičky, který místní nadšenci založili v březnu 2016. Díky tomuto spolku bylo pro kostel pořízeno i harmonium. V r. 2004 byl na přilehlý hřbitůvek přenesen hrob básníka a spisovatele Jiřího Šotoly (1924-1989), jehož dílo bylo ze značné části inspirováno zdejším krajem. Kostel je v současnosti stále v majetku církve a v působnosti farnosti při děkanství Skuteč, která tu však nezajišťuje pravidelné bohoslužby. Probíhají jednání o převodu kostela z vlastnictví církve do vlastnictví města Luže. Kostel, který stojí na katastrálním území Doly, je od r. 1958 zapsán v seznamu chráněných kulturních památek..