Zaháj

Pohled na tvrziště od západu

© Vojtěch Barcal, 04/2018

Místo tvrze je vykáceno, takže je nyní hezky přehledné, avšak neznačené, nutné hledat. Nehledejte ho však bezprostředně u silnice. Je tam mokřad a tvrz je od silnice cca 600 metrů za tímto mokřadem. Pokud přijíždíte od Vysokého Mýta, je nejlepší odbočit na poslední odbočku vpravo a pokračovat po svých po této cestě (zpevněná, nikoliv asfaltová). Po 200 m dojdete na rozcestí, dejte se vlevo a po cca 350 m uvidíte po levé ruce velkou mýtinu. Tuto přejděte a jste na místě.

Místo, kde stávala tvrz leží v lese. Podle terénní situace lze předpokládat, že se jednalo o typ vodní tvrze. Na několika místech je patrný okružní příkop, který mohl být zatopen z rybníka, který býval severovýchodně od tvrze. Na západní straně bývalého příkopu je patrna terasa, kde pravděpodobně stával středověký dvůr. Uprostřed bývalého příkopu, na místě současné prohlubně, zřejmě stála vlastní věžovitá tvrz. Z původního zdiva do dnešní doby nezbylo vůbec nic.

První zmínka o vsi Zaháj pochází z roku 1437 a tvrz se zde prvně připomíná roku 1454. Její zakladatel však znám není. Doloženi jsou až její vlastníci z pozdějších let druhé. pol. 15. stol. Jan Smysl a Martin Cvrček, vysokomýtští měšťané. Od nich přešlo vlastnictví tvrze jako odúmrť na město Vysoké Mýto. Již roku 1560 se tvrz uvádí jako pustá.

Půdorys místa

plán tvrziště
© J. Fišera, Z. Sadílek (in kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl [S-Ž], ARGO, Praha 2005)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

47 Vysokomýtsko a Skutečsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

48 Pardubicko, Chrudimsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

125 Vysokomýtsko. Skutečsko