První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.
Nejlepší přístup je ze silnice Pešice - Štěnec, asi 1,5 km za Pešicemi před klesáním sejít ze silnice vlevo a jít na konec ostrožny. Nedlouho poté, co vejdete z louky do lesa, potkáte šíjový příkop s nevýrazným valem.
Petr Nožička, 13.4. 2011
historie
První zmínka o vsi Štěnec je z 14. 1. 1372, kdy ji Diviš z Popovce prodává jako součást košumberského panství bratřím Divišovi, Ješkovi, Mstislavovi a Slavatovi z Chlumu. V roce 1405 tu umírá Jan řečený Košumberk a tvrz Štěnec s dvěma poplužními dvory a platem byly provolány jako královská odúmrť. K provolanému zboží ovšem uplatňoval svá práva i Jan z Chlumu, pán na Košumberce. Páni z Chlumu vytvořili totiž již v roce 1360 ze svého chlumského panství se souhlasem císaře Karla IV. rodový nedíl a stejný status získalo i společně zakoupené panství Košumberk. Jan Košumberk byl bezpochyby rovněž příslušníkem rodu pánů z Chlumu. Nejspíše je totožný ze synem Mstislava z Chlumu, který se připomíná v roce 1398. Jeho štěnecká držba byla z tohoto nedílu separována pouze fakticky, nikoli ovšem právně. Proto nároky Jana z Chlumu byly uznány králem Václavem IV. jako opodstatněné a král mu…
číst dále
Petr Nožička, 7.4. 2011
čerpáno z: Marek Starý: Neznámá fortifikace u Štěnce, Hláska roč. XI, č. 1, Klub Augusta Sedláčka, Plzeň 2000