Hradiště známé vyvražděním Vršovců roku 1108 se nachází na Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Akropole je obehnána dochovanými valy o výšce 4 - 6 m a její rozloha je 0,8 ha. Na místě je postaven pomník.
Hlavní obrázek místa
čelní val od severovýchodu
© Jan P. Štěpánek 10/2015
Hradiště známé vyvražděním Vršovců r.1108. Na místě pomník. Pod hradištěm areál poutního kostela sv.Mikuláše z roku 1730 s poustevnou a zázračným pramenem. V kostele instalace barokních soch z kapliček z Hedče.
Ludvík Vavřina, 11.7. 2006
popis

Dodnes se zachoval pouze východní val a zanesený příkop. Sídlo bylo vystavěno na poměrně rozsáhlém ostrohu oválného půdorysu. Velikost areálu lze proto charakterizovat jako hradiště. Podle některých badatelů (M. Plaček, F. Musil) lze tento typ hradiště považovat za raně středověký hrad. Hlavním opevněním byly strmé svahy ostrohu, pouze na jižní straně chránil lokalitu mohutný val a příkop. Vraclav je typickým správním hradištěm, které budovali Přemyslovci v rámci hradní správy v 11. století. Ochrana je charakterizována jako mladohradištní opevnění (F. Musil, Úvod do kastelologie, s.111, Hradec Králové 2006)

Jan Švejkar, 12.11. 2009

historie

Hradiště zvané také Vratislav založil kníže zřejmě Vratislav II. v druhé polovině 11. století v rámci rozširování hradské správy na východě Čech a k ochraně zemské stezky na Moravu zvané také trstenická. Problém je s písemnými zprávami o vzniku vsi a hradu (hradiště). První zmínka je z roku 1073, kdy v listině jakýsi Mikulec daroval pozemky vsi Vraclavi nově založenému klášteru v Opatovicích nad Labem. Další zpráva je z roku 1088 v zakládací listině vyšehradské kapituly, ve které je zmiňován hrad Vraclav – což je vůbec první písemný údaj. Obě listiny jsou ovšem padělkem z 12. století. Kronikář Kosmas nám zanechal zprávu o vyvraždění rodu Vršovců v čele s Mutinou (snad tehdejším správcem) knížetem Svatoplukem 26. října 1108. Tuto zprávu lze považovat za věrohodnou, neboť Kosmas byl současníkem této události. Rod Vršovců byl obviněn ze zrady Přemyslovců a tato událost byla signálem k vyvraždění celého…  číst dále

Jan Švejkar, zdroj: Musil, F. Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, s. 87, 1995., 4.11. 2009

Další texty historie

Půdorys místa

Plán hradiště podle J. L. Píče
© V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO),

Místa v okolí

 hasičská zbrojnice
 Radhošť
 kostel sv. Martina
 Popovec
 smírčí kříž
 Zámrsk
 Domoradice
 hřbitov
 Ostrov
 Štěnec
 Dobříkov
 Šemberovo divadlo
 Pražská brána
 Husův sbor
 kostel sv. Vavřince
 městské opevnění
 Litomyšlská brána
 Stará radnice
 Choceňská brána
 Pěšice
 Neulust
 Chroustovice
 evangelický kostel
 kostel sv. Jiří
 Zítkov
 Hlavačov
 fara
 Horní Jelení
 Březovice
 Bílý Kůň
 Zaháj
 Slepotice
 Jahůdka
 pivovar
 Choceň
 Košumberk
 Zdislav
 Rosice
 Rosice
 Veliny
 Hradce
 Vračovice
 kostel sv. Mikuláše
 Hradníky
 kostel sv. Václava
 České Heřmanice
 Těšnov
 Bořice
 České Heřmanice
 Přestavlky
 židovský hřbitov
 Sudličkova Lhota
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 Hrochův Týnec
 Nový hrad
 kostel sv. Markéty
 barokní špýchar
 křížová cesta
 Hrochův Týnec
 Nové Hrady
 kostel sv. Martina
 Mostek
 Holice
 Růžový palouček
 Chrast
 Koldín
 Pivnická rokle
 Kapalice
 pivovar
 Borůvka
 Borohrádek
 Betlém
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Víta
 Dašice
 sokolovna
 Brandýs nad Orlicí
 Orlík
 Dřel
 Přestavlky
 Brandýs nad Orlicí
 Chlumek
 vila Josefa Vosáhla
 Rychmburk
 Nabočany
 městské opevnění
 kaple Panny Marie
 Sedlíšťka
 Panský dvůr
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Havla opata
 Vrbice
 kostel sv. Anny
 Velešov
 kamenný most
 kaplička
 Ležáky
Základní informace místa
ID místa: 8508
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.11.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama