čelní val od severovýchodu
© Jan P. Štěpánek 10/2015
Hradiště známé vyvražděním Vršovců r.1108. Na místě pomník. Pod hradištěm areál poutního kostela sv.Mikuláše z roku 1730 s poustevnou a zázračným pramenem. V kostele instalace barokních soch z kapliček z Hedče.
Dodnes se zachoval pouze východní val a zanesený příkop. Sídlo bylo vystavěno na poměrně rozsáhlém ostrohu oválného půdorysu. ...Velikost areálu lze proto charakterizovat jako hradiště. Podle některých badatelů (M. Plaček, F. Musil) lze tento typ hradiště považovat za raně středověký hrad. Hlavním opevněním byly strmé svahy ostrohu, pouze na jižní straně chránil lokalitu mohutný val a příkop. Vraclav je typickým správním hradištěm, které budovali Přemyslovci v rámci hradní správy v 11. století. Ochrana je charakterizována jako mladohradištní opevnění (F. Musil, Úvod do kastelologie, s.111, Hradec Králové 2006).
Hradiště zvané také Vratislav založil kníže zřejmě Vratislav II. v druhé polovině 11. století v rámci rozširování hradské správy na východě Čech a k ochraně zemské stezky na Moravu zvané také trstenická. ...Problém je s písemnými zprávami o vzniku vsi a hradu (hradiště). První zmínka je z roku 1073, kdy v listině jakýsi Mikulec daroval pozemky vsi Vraclavi nově založenému klášteru v Opatovicích nad Labem. Další zpráva je z roku 1088 v zakládací listině vyšehradské kapituly, ve které je zmiňován hrad Vraclav – což je vůbec první písemný údaj. Obě listiny jsou ovšem padělkem z 12. století. Kronikář Kosmas nám zanechal zprávu o vyvraždění rodu Vršovců v čele s Mutinou (snad tehdejším správcem) knížetem Svatoplukem 26. října 1108. Tuto zprávu lze považovat za věrohodnou, neboť Kosmas byl současníkem této události. Rod Vršovců byl obviněn ze zrady Přemyslovců a tato událost byla signálem k vyvraždění celého rodu. Ke konci 12. století získali Vraclav Děpoltici – mladší větev Přemyslovců. Děpolt III. se postavil proti králi Přemyslu Otakarovi I. a po jeho porážce se sídlo pravděpodobně dostalo zpět do držení krále. Roku 1226 je doložen na Vraclavi kastelán Bicen a sudí Janec. Hradiště tedy i v této době plnilo správní funkci. Ovšem jen do doby, kdy bylo v druhé polovině 13. století založeno nedaleko královské město Vysoké Mýto. Vraclav ztratila politický i strategický význam a byla záhy opuštěna. Zbytky hradiště byly v roce 1724 použity k výstavbě barokního kostela sv. Mikuláše a poslední kusy zdiva byly ještě v 19. století použity na okolní stavby. V roce 1908 byl na valu odhalen pomník připomínající vyvraždění Vršovců.
Na místě, kde bylo v jedenáctém století založeno přemyslovské správní hradiště, byly při archeologických výzkumech nalezeny i stopy po pravěkém osídlení (doba bronzová – kultura slezskoplatěnická). Ostrožna (akropole) byla přepažena valem s příkopem a zřejmě zde byla dvě předhradí, jejichž vymezení není možné, ale byly zde nalezeny sídlištní objekty (až 300 metrů od valu akropole). ...Lokalita je známa od roku 1789. Na přelomu 19. a 20. století zde prováděl výzkum J. L. Píč. V počátku 60. let 20. století tu pak bádali L. Hrdlička a L. Skružný. Kromě pravěkých objektů nalezli i dřevěné příbytky z mladší doby hradištní – a vyvrátili Píčovu domněnku o kamenném knížecím paláci. Jedinou kamennou stavbou byla zřejmě ohradní zeď v místě dnešního obloukovitého valu. Zajímavý je určitě nález kostrového pohřebiště v centru hradiště a také tři denáry Břetislava I. ukryté zde okolo r. 1050.
|
Přihlášení |
