První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.
Zbytky tvrze Sedlíšťka najdete v areálu rozsáhlého hospodářského dvora ve stejnojmenné osadě asi 5 kilometrů západně od Litomyšle směrem na Skuteč. Dodnes se z tvrze dochovalo okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem a drobné zbytky zdiva. V 18. století byla místě tvrze postavena hodnotná barokní sýpka se zprohýbanými štíty zdobenými vázami. Celý hospodářský dvůr je soukromým majetkem a tudíž veřejnosti nepřístupný. Na sýpku i na zbytky tvrze je však dobře vidět přes plot. Dvůr se sýpkou je dobře viditelný už z hlavní silnice. Do vesnice je třeba udělat krátkou odbočku. Sýpka je v poměrně dobrém stavu a nedávno dostala novou střechu.
Vojtěch Barcal, 30.3. 2014
Sedlíšťka u Morašic se poprvé písemně připomínají r. 1318, kdy si zde na ostrůvku s vodním příkopem postavil Blud z Morašic tvrz. Po něm tuto tvrz, ke které patřil ještě dvůr a několik statků, vlastnil jeho příbuzný Jindřich Makovský z Potštejna a koncem 14. století jeho zeť Rudlin Royt, synovec litomyšlského biskupa Jana ze Středy a královský rychtář ve Vysokém Mýtě († 1391). Rudlinova dcera Anna prodala již dříve část Sedlíštěk Filipovi ze Slepotic, ten potom Jindřichovi a Janovi z Chlumu, kteří ji zastavili svým příbuzným Mstidruhovi a Habartovi z Adlar. Pozdější zprávy se o tvrzi již nezmiňují. Když připadla celá ves v 17. století k litomyšlskému panství, byla na ostrůvku postavena velká barokní sýpka. Kruhový vodní příkop kolem ní se dodnes nazývá „parkány“.
Tomáš Šimek: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. - Východní Čechy, Svoboda, Praha 1989, 23.4. 2014