Severní část tvrziště
Zleva: střed tvrziště, příkop a val. Záběr od východu.
© Adam Prokeš, 01/2007
Dosud jasně čitelné tvrziště je tvořeno přibližně okrouhlým pahorkem jádra o průměru v koruně asi 38 m. V jeho jižní části je nevýrazná sníženina na půdorysu čtverce o straně 14 m. Některými prameny je interpretována jako pozůstatek obytného objektu. Tuto domněnku nelze bez výzkumu potvrdit, není ani prokázáno, že je současná s tvrzí. Jádro vystupuje o 2-3 metry nad hladinu vodního příkopu širokého 10 a hlubokého 2,5 m, před nímž je vyhozen val dosud až 2,5 m vysoký. Příkop je dodnes zavodněn, zdrojem vody byly dva rybníky, od severu již zrušený Dýmák (Suchý rybník), od jihu dosud zavodněný Malý Pobočník.
O těšnovské tvrzi se nedochovaly žádné stopy v písemných pramenech, není ani jisté, zda se skutečně jmenovalo Těšnov. toto jméno se pro přilehlý les poprvé objevuje až v roce 1587, později bylo spojováno se zdejšími rybníky. Existence zaniklého panského sídla se odrazila i v názvu „Zpropadený zámek“ používaném pro tvrziště v 19. století. Podle nálezů keramických střepů lze život tvrze datovat do 15. století, kdy byla zdejší krajina součástí potštejnského panství. V lese Těšnově severně ode vsi Horek ležícím, blíže myslivny Smetana řečené, nachází se tvrziště neveliké, posud příkopem jen v suchých letech tak tak vyschlým obehnané. Že tu tvrz nějaká stála, jest jisto, a že se jmenovala jako les, totiž Těšnov, víře velmi podobno; historických zpráv však o té tvrzi naprosto nemáme, any staré dsky zemské shořely a krajina tato již v 15. století k panství Potšteinsko - Litickému náležela.
|
Přihlášení |
