Pražská brána

V dolní části je její zdivo až 3 metry silné, ve vyšších úrovních jeho tloušťka klesá. Spodní čtyři patra s armovanými nárožími jsou ve zdivu zbytkem původní stavby. Spodní tři patra jsou osvětlena úzkými obdélnými okénky pravidelně rozmístěnými ve středech průčelí, čtvrté patro je hodinové. Páté patro vysazeno na celkem 24 krakorcích je dílem novogotické přestavby Fr. Schmoranze z 80. let 19. století a slouží jako vyhlídkové patro. Ve všech rozích patra jsou nárožní věžičky zakončené jehlancovými střechami, hlavní střecha má podobu osmibokého jehlanu s makovicí a korouhvičkou. Severní vížka je drobná hranolová stavba přibližně poloviční výšky s interiérem na kruhovém půdorysu. Zakončena je falešným cimbuřím a zděnou helmicí. Mezi věže je vložen lomený gotický portál vlastní brány o výšce 5,7 m a šířce 4,5 m.

Město bylo založeno kolem roku 1262 králem Přemyslem Otakarem II. Od roku 1307 bylo věnným městem českých královen. Jeho středověké brány, věže a část hradeb se zachovaly až do dnešních dnů. Také původní dispozice města s náměstím uprostřed se zachovala dodnes a je významným pozůstatkem městské gotické architektury. Pražská brána pochází ze 13. stol. a bývala součástí městského opevnění středověkého města. Věž vysoká 31 m je opatřena hodinami. Pražská brána vyhořela v roce 1461, 1700, 1774 a 1816. Až do požáru v roce 1816 byla stanovištěm a příbytkem hlásného. Oprava horních pater byla provedena v letech 1822 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem. Pražská brána je dnes je využívána jako vyhlídková věž a je zde umístěna i expozice muzea..