
Věž je přístupná v letní sezóně (až do konce září) v rámci sobotních komentovaných prohlídek městských věží - prohlídky začínají dvakrát denně před MÚ, vstupenky si je možno zakoupit v Informačním centru (v přízemí budovy MÚ Vysoké Mýto na náměstí Přemysla Otakara II.). Mimo tyto komentované prohlídky je věž přístupná ve stanovených časech (viz návštěvní doba).
Pražskou bránu tvoří portál v hradbě sevřené mezi dvě hranolové věže. Pětipatrová jižní věž čtvercového půdorysu o straně 8,5 m je ve zdivu vysoká 31 m, se střechou pak 48 metrů. V dolní části je její zdivo až 3 metry silné, ve vyšších úrovních jeho tloušťka klesá. Spodní čtyři patra s armovanými nárožími jsou ve zdivu zbytkem původní stavby. Spodní tři patra jsou osvětlena úzkými obdélnými okénky pravidelně rozmístěnými ve středech průčelí, čtvrté patro je hodinové. Páté patro vysazeno na celkem 24 krakorcích je dílem novogotické přestavby Fr. Schmoranze z 80. let 19. století a slouží jako vyhlídkové patro. Ve všech rozích patra jsou nárožní věžičky zakončené jehlancovými střechami, hlavní střecha má podobu osmibokého jehlanu s makovicí a korouhvičkou. Severní vížka je drobná hranolová stavba přibližně poloviční výšky s interiérem na kruhovém půdorysu. Zakončena je falešným cimbuřím a zděnou helmicí. Mezi věže je vložen lomený gotický… číst dále
Vysoké Mýto je město na východě Čech. Osídlení v těchto místech sahá až do střední doby kamenné. Město bylo založeno kolem roku 1262 králem Přemyslem Otakarem II. Od roku 1307 bylo věnným městem českých královen. Jeho středověké brány, věže a část hradeb se zachovaly až do dnešních dnů. Také původní dispozice města s náměstím uprostřed se zachovala dodnes a je významným pozůstatkem městské gotické architektury. Pražská brána pochází ze 13. stol. a bývala součástí městského opevnění středověkého města. Věž vysoká 31 m je opatřena hodinami. Pražská brána vyhořela v roce 1461, 1700, 1774 a 1816. Až do požáru v roce 1816 byla stanovištěm a příbytkem hlásného. Oprava horních pater byla provedena v letech 1822 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem. Pražská brána je dnes je využívána jako vyhlídková věž a je zde umístěna i expozice muzea.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.