
Z původně rozsáhlého komplexu pivovarských budov na západním okraji historického jádra Vysokého Mýta, napojeného samostatně i na železniční vlečku, zůstalo zachováno pouze chátrající torzo objektu sladovny a hvozdu s příslušenstvím. To je však i dnes výraznou dominantou této části města. Severní křídlo dvojpodlažního objektu tvoří mohutná budova bývalé sladovny, jejíž přízemí je uzpůsobeno vjezdu celého vlaku po samostatné železniční vlečce. Její torzo je dodnes v podobě tmavého tunelu lemovaného nákladními rampami tunelu a zbytků pražců zachováno. Druhé a třetí patro sladovny tvoří volný, na dílčí tři patra vydělený prostor samotné sladovny (sladové a ječmenné půdy) - patro je neseno mohutnými litinovými sloupy, další dvě patra pak byla tvořena velmi kvalitní masivní tesařskou konstrukcí dřevěných sloupů a vazných trámů, které nesly rozložitou vazníkovou střechu. Tato konstrukce je z velké části zachována, i když vlivem děravé… číst dále
Původní vysokomýtský měšťanský pivovar stával přímo ve městě, na rohu zdejšího hlavního náměstí. Časem však přestal dostačovat moderním nárokům na velkovýrobu piva a tak se tehdejší měšťané rozhodli vystavět pivovar nový, moderní. V letech 1898-1900 vyrostl na severozápadním okraji města moderní měšťanský pivovar, jemuž dominovala budova hvozdu a sladovny s fasádou doplněnou historizujícími štukovými prvky a nárožní věží hvozdu se stylizovaným cimbuřím a komínem. Produkce piva se poprvé rozjela v sezóně 1901. Po 2. světové válce, s přechodem na moderní socialistické plánování byl pivovar pro přebytečnost a nevyužitost zrušen. Stalo se tak v roce 1951. Pivovar tak fungoval jen pouhých 50 let. Poté jeho budovy sloužily různým účelům, nejčastěji jako sklady. Jeho údržbě byla věnována mizivá či jen základní údržba, což se na stavu budov brzy začalo projevovat. Počátku 21. století se pivovar dočkal jako zcela zpustlá a opuštěná budova,… číst dále