
Kostel sv. Jiří je jednolodní orientovaná stavba. Loď je téměř čtvercová o rozměrech 8,15 x 7,40 m, plochostropá s dřevěným stropem z roku 1626, který původně zdobily plátěné výplně s nápisy a heraldickými motivy. Zdi jsou zdobeny barokními freskami, v severní a jižní zdi jsou páry barokních segmentových oken. Kruchta je dřevěná vynesená na sloupech, zdobená malbami. K severní zdi lodi přiléhá drobná čtvercová předsíň, od západu hranolová gotická věž zakončená cibulí s barokně doplněným průčelím, do nějž je vloženo točité schodiště do zvonového patra. Presbytář o délce 7,4 m a šířce 4,9 m je zakončen pěti stranami osmiúhelníku o délce strany 2 m, zevně členěnými odstupněnými opěráky s pultem. Okna jsou lomená, bez kružeb. Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby s šestipaprsčitým závěrem do terčových neprofilovaných svorníků, žebra vybíhají z různě tvarovaných konzol (jehlancové, kružbová,… číst dále
Nejstarší písemný doklad o vsi je z roku 1349. D. Líbal datuje stavbu kostela do druhé čtvrtiny 14. století, v pramenech je prvně zmiňován roku 1350 ve výčtu far nově zřizovaného litomyšlského biskupství. Díky příslušnosti do Litomyšle je opomíjen konfirmačními knihami, nejbohatším pramenem pro církevní dějiny pražské arcidiecéze 14. století, a to s jedinou výjimkou z roku 1394, kdy voletický farář Václav směnil svou faru s Janem, farářem v Písečné. Před rokem 1629 byl podle pamětní knihy lužské fary kostel upraven barokně. Tehdy zanikla i samostatná fara a od roku 1677 byl kostel filiální do Luže. Další úpravy jsou z první poloviny (UPČ) a (nebo) z konce (Soupis památek) století osmnáctého. Poslední výraznější úpravy proběhly roku 1899.