jeskyně Na Turoldu

Jeskyně je prvně zmiňována r. 1669 v latinsky psané lékařské knize mikulovského rodáka Jana Ferdinanda Hertoda. Ten v knize zmiňuje mikulovské kameníky, kteří vykopali kostí předpotopního jednorožce (pravděpodobně nález fosilních kostí). Od r. 1873 probíhala na vrchu Turold těžba vápence. Ve 20. letech 20. stol. byla jeskyně při těžbě zničena. R. 1934 byla těžba v této oblasti, po vyčerpání zásob vápence, ukončena. Turold se poté stal, bohužel, skládkou místních obyvatel. Až r. 1951 objevila skupina amatérských badatelů torzo jeskyně. V l. 1951-59 bylo objeveno mnoho chodeb, síní a dómů jeskyně. V letech 1958-1967 byla jeskyně postupně zpřístupněna pro veřejnost. Poté, co ustala péče původních badatelů, byla jeskyně dlouho zavřená a poté, co r. 1970 někdo vylomil dveře jejího vstupu, byla ničena vandaly. R. 1974 se o jeskyni začala starat další amatérská skupina, tentokrát jeskyňářů. Ti zajistili vstup do jeskyně proti nezvaným návštěvníkům a začali napravovat škody, způsobené vandaly. R. 1976 se skupina stala součástí České speleologické společnosti. Byly objeveny nové chodby a prostory krasu. R. 1979 byl vypracován projekt na znovuzpřístupnění jeskyně veřejnosti, pro finanční náročnost však nebyl realizován. R. 1999 bylo obnoveno úsilí o zpřístupnění jeskyně. R. 2001 byly provedeny první práce, nezbytné pro zpřístupnění jeskyně. R. 2003 proběhla kolaudace a v květnu r. 2004 byla jeskyně otevřena pro veřejnost. Jeskyně tak, jak ji známe dnes, je složitým a mimořádně členitým systémem chodeb, síní a dómů, které byly postupně objevovány. Jeskyně má sedm pater..

Zatímco jeden z nich zůstal na místě a popíjel, další dva se vydali na další průzkum neprobádaných částí. Bohužel se jim ale podařilo ztratit .... život jim zachránil jejich kolega, kterého rum rozjařil natolik, že si začal hlasitě zpívat. Zvuk jeho zpěvu dovedl bezpečně jeho kamarády nazpět..