Kostel Zvěstování Panny Marie, Ostřetín.
© Luděk Vláčil 08/2021
Kostel je barokní jednolodní stavbou obdélného půdorysu orientovanou k východu s čtyřhranným presbytářem a sakristií. Západní hranolová věž v průčelí s dvěma prolákle zvlněnými bočnicemi nad hlavní římsou vytváří štít. Věž končí osmibokou, šindelem krytou helmicí. Stěny kostela jsou členěny pilastry, v závěru presbytáře a sakristie zdvojenými. Obraz hlavního oltáře Zvěstování Panny Marie z 19. století je dílem Jaroslava Hejdy z Lovčic a Bartoloměje Hlavína. Původní oltářní obraz z roku 1781 od jezuitského barokního malíře Josefa Kramolína je umístěn na stěně kostela. Za oltářem jsou dřevěné polychromované sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 19. století. Postranní oltáře Panny Marie Lourdské, Pána Ježíše a Bolestné Panny Marie jsou dílem truhláře Rudolfa Velínského z Chocně. Oltářní sochy pocházejí od tyrolského sochaře Ferdinanda Stuflesera. Na triumfálním oblouku v kostelní lodi je barokní kartuš… číst dále
Plebánie (farnost) v Ostřetíně je poprvé vzpomínána v roce 1350 jako součást litomyšlské diecéze. Farnost se uvádí ještě v roce 1615. Později farnost zanikla a roku 1664 byla začleněna do královéhradecké diecéze. V roce 1677 se kostel vzpomíná jako filiální do Rovně. V té době se uvádí, že kostel postavený ze dřeva byl vybaven stříbrným kalichem, měděnou monstrancí, cínovou křtitelnicí a čtyřmi zvony. Tento kostelík stával na starém hřbitově. V době Sedmileté války roku 1758 ves s kostelem podpálilo pruské vojsko. Následně zde vznikla pouze malá kaplička. Současný kamenný barokní kostel byl postaven až v roce 1781. V roce 1786 byla zřízena lokálie a roku 1854 došlo k obnovení římskokatolické farnosti Ostřetín.
|
Přihlášení |
