Pivovar nechal postavit majitel panství a blízkého hradu Diviš Slavata, pivo se zde vařilo od r. 1556, naposledy v r. 1949. V době mezi světovými válkami se zde vařilo pivo již jen v létě. Od r. 1999 noví majitelé pivovaru, zahájena rekonstrukce. R. 2003 krajem přidělen grant na opravu místa.
Hlavní obrázek místa
pivovar
© Rodochrozit, 05/2010
Významný majitel hradu Košumberk Diviš Slavata, který byl majitelem panství od roku 1540, nechal také pod hradem postavit pivovar. Roku 1556 se tu pivo vařilo poprvé, v roce 1949 zatím naposledy. V době mezi světovými válkami vařili zde pivo jen v létě a jen pro vlastní spotřebu. V současnosti se vedle pivovaru nachází restaurace Pod linduší (název je podle starého javoru Linduše, který tam stojí dodnes). Ta byla vyhlášena kvalitním černým pivem a hojně využívána nejen návštěvníky hradu. V roce 1999 objekty bývalého pivovaru zakoupili noví majitelé a prostory procházejí rekonstrukcí. Rada Pardubického kraje schválila na jaře roku 2003 poskytnutí grantu na opravu košumberského pivovaru, která již začala a stále probíhá. Příznivci chladivého moku se třeba dočkají doušku studeného košumberského piva.
rodo chrozit - podle Sdružení přátel Pardubického kraje, 3.5. 2011

Vývoj událostí místa

  • 1540

    Významným majitelem hradu Košumberk Diviš Slavata, který byl majitelem panství a nechal také pod hradem postavit pivovar.

  • 1556 - 1949

    Se vařilo pivo.

  • 1999

    Objekty bývalého pivovaru zakoupili noví majitelé a prostory procházejí rekonstrukcí.

  • 2003

    Rada Pardubického kraje schválila poskytnutí grantu na opravu košumberského pivovaru, která již začala a stále probíhá.

Komentáře

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Košumberk

Místa v okolí

 Košumberk
 Zdislav
 Bílý Kůň
 kostel sv. Jiří
 Jahůdka
 evangelický kostel
 Pěšice
 Borůvka
 kostel sv. Václava
 Rychmburk
 městské opevnění
 Panský dvůr
 Štěnec
 kostel sv. Markéty
 Pivnická rokle
 Popovec
 Domoradice
 kostel sv. Martina
 Rosice
 Chrast
 Rosice
 Kapalice
 Betlém
 Chroustovice
 křížová cesta
 Nový hrad
 barokní špýchar
 Nové Hrady
 Březovice
 Ostrov
 hasičská zbrojnice
 Přestavlky
 Vraclav
 smírčí kříž
 kostel sv. Mikuláše
 Toulovcovy maštale
 kostel sv. Anny
 židovský hřbitov
 kostel sv. Prokopa
 Jarošov
 Ležáky
 kostel sv. Vavřince
 Litomyšlská brána
 Šemberovo divadlo
 kostel sv. Víta
 Radhošť
 Pražská brána
 Stará radnice
 Husův sbor
 Hrochův Týnec
 městské opevnění
 Choceňská brána
 Toulovcova rozhledna
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 Růžový palouček
 Hrochův Týnec
 rozhledna Terezka
 evangelický kostel
 Nabočany
 Neulust
 kostel Všech svatých
 Bořice
 kostel Boží lásky
 Slepotice
 Žumberk
 skalní útvary
 Kočičí hrádek
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Zámrsk
 hřbitov
 Lukavice
 kostel sv. Jiří
 Dobříkov
 Vejvanovice
 kostel Všech svatých
 Zaháj
 Úhřetice
 Betlém
 Ježdíkův dům
 Hlinsko v Čechách
 radnice
 kostel sv. Kateřiny
 pomník Jana Husa
 Topol
 Zítkov
 Hlavačov
 Choceň
 kostel sv. Mikuláše
 Svobodné Hamry
 pomník železnice
 Svobodné Hamry
 Veselý Kopec
Základní informace místa
ID místa: 10041
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 29.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama