© Luděk Vláčil 05/2016
Severovýchodně od Velké Bystřice se z Hanácké roviny zvedají Oderské vrchy porostlé rozsáhlými lesy, na nichž se rozkládá rozlehlá, zvlněná krajina vojenského újezdu Libavá, která bývá částečně přístupná pouze v jeden den několik hodin, při příležitosti konání cyklistické akce Býlí kámen, jež se koná většinou pouze jednou ročně a to 1. května. Pokud se chcete na toto místo s čistou přírodou netknutou moderní civilizací a turistickým ruchem podívat, je vhodné se předem o akci dobře informovat, panují zde totiž přísná pravidla.
Nejvhodnější je zajistit si dopravu jízdního kola k okraji prostoru, kde dostanete vstupenku a informační leták s mapkou a odtud pokračovat na kole (je nutné mít cyklistickou přilbu, bez níž vás dál nevpustí). Můžete jít i pěšky, ale pokud chcete vidět víc než pouze okraj vojenského prostoru, tak tuto variantu nedoporučuji vzhledem ke vzdálenosti a časovému omezení.
Na tomto velmi rozsáhlém území se nachází množství zaniklých vesnic a obcí. Jednou z nich je i zaniklý Varhošť, který stál v údolí stejnojmenného potoka okolo cesty, která je jednou z přístupných cest, právě při příležitosti cyklistické akce. Vstupovat mimo cestu je však pod několika tisícovou pokutou zakázáno a pozůstatky objektů si můžete prohlédnout pouze z ní.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1141 z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, kdy se uvádí pod názvem Vargosci. Kolem poloviny 16. století byl Varhošť povýšen na trhové městečko. ...Po třicetileté válce tato práva ztratil a byl osídlen německým obyvatelstvem. V roce 1677 se poprvé uvádí pod německým názvem Haslicht. V roce 1835 zde žilo v 58 domech 422 obyvatel. Od poloviny 19. století byl Varhošť samostatnou obcí, ke které patřily také dva mlýny, Schwarzmühle a Stampfgrund (Štomparňa), jenž byl v roce 1948 zničen při vojenském cvičení. Místní obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a za prací docházeli také do Mariánského Údolí a Hluboček. V centru obce stávala kaple svaté Notburgy s kamenným křížem, obecná škola sídlila v budově z roku 1889. V obci byl také založen hasičský spolek a hostinec „U pramene Odry“. V roce 1930 zde stálo 68 domů a žilo 349 obyvatel. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a začalo nové osidlování, které však v roce 1947 zastavilo vytvoření vojenského újezdu Libavá. Obyvatelé byli přestěhováni, obec začleněna do vojenského prostoru a následně zbořena. V roce 1994 vydala „Společnost přátel vesnice a malého města“ v Olomouci fotografickou publikaci, která byla věnovanou této obci..
|
Přihlášení |
