Dnes zaniklý zámek dal postavit na místě staršího zámku František Leopold Lichnovský v l. 1730–36. R. 1834 byl zámek renovován a klasicistně upraven.17.1.1964 došlo k požáru, vinou podmáčení měl statické problémy, kvůli nimž byl 7.7.1966 odstřelen.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na místo zaniklého zámku od západu
vlevo stejný pohled na zámek po požáru v roce 1964, vpravo před požárem
© Jan P. Štěpánek 07/2008
Původní gotický hrad pánů ze Šternberka v nároží města s mohutnou válcovou věží v čele. Za pánů ze Zvole přestavěn na renesanční zámek a za Lichnovských po roce 1730 zcela přestavěn v barokní zámek s pozdějšími klasicistně empírovými úpravami. Zámek v Odrách se stal a byl považován za jeden z nejkrásnějších barokních zámků na severovýchodní Moravě. 17.1.1964 bohužel vyhořel, a i když škody napáchané požárem nebyly tak velké, ukázalo se, že existuje od komunistických pohlavárů velká snaha na neexistenci zámku. Vinou několika hloupých lidí s mocí a necitlivostí ke své historii, byl zámek 7.7.1966 velkolepě odstřelen a srovnán se zemí. Na jeho místě dnes stojí obchodní dům Odra. V bývalém zámeckém parku, který se částečně dochoval, stojí za pozornost vzácné dřeviny.
Jan P. Štěpánek, 1.6. 2005
historie

Oderský hrad byl postaven zřejmě na obranu proti nájezdům Tatarů pány ze Štěrnberka někdy v polovině 13. století. Moravský zemský hejtman jej nechal přebudovat na pevný gotický hrad, písemně doložený r. 1397. Mohutný, původně gotický hrad, postavený na vyvýšené říční terase na pravém břehu Odry, v severovýchodním rohu vnitřního města, měl původně podobu pravoúhlého trojúhelníka příčným vnitřním palácovým křídlem, které rozdělovalo vnitřní nádvoří hradu. Celému objektu vévodila uprostřed západní strany nádvoří obrácené směrem k náměstí vysoká kruhová věž. Na severovýchodě a severozápadě se k hradu připojovaly vnější městské hradby. Pod hradem se nacházely tři rybníky, změněné v pozdější době na zámeckou zahradu. Za pánů ze Zvole byl starý hrad přestavěn v renesanční zámek tvaru čtyřhranu, který uzavíral dva dvory. Cesta k zámku vedla od náměstí úzkou uličkou a padacím mostem překonávala hradební suchý příkop. V letech 1642-43 bylo město…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na novojičínsku (J. Tichánek), 1.6. 2005

Půdorys místa


© Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Odry

Místa v okolí

 městské hradby
 katovna
 Wesselsky mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 zvonice
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Mikuláše
 Jeseník nad Odrou
 zvonice
 radnice
 Bratrský sbor
 Knurrův dům
 loretánská kaple
 Fulnek
 Švédská skála
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 Děrné
 Spálov
 Polouvsí
 kostel sv. Vavřince
 Partutovice
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 kaple sv. Anny
 Kujavy
 svobodný dvůr
 Lom Olšovec
 Fürstenberská hrobka
 Bannerova studánka
 kostel sv. Ondřeje
 zvonice
 Lukavec
 Kunín
 Františkův Dvůr
 Soudkova štola
 Puchart
 Pohořílky
 kostel sv. Martina
 Špičky
 Starý Jičín
 Pustějov
 Klokočov
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 kamenný pranýř
 Hodinová věž
 morový sloup
 Kunzov
 Potštát
 Arenda
 Bravinné
 Hukovice
 Hranice
 mariánský sloup
 radnice
 Nová synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Vítkov
 městské hradby
 Hustopeče nad Bečvou
 Bartošovice
 Laudonův dům
 Stará pošta
 větrný mlýn
 radnice
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 Kanihůra
 městské hradby
 Svrčov
 Bartošovický mlýn
 Hranická propast
 lázně
 kaple sv. Peregrina
 Požaha
 kostel sv. Jakuba
 Dorňákův kopec
 kostel Všech svatých
 Čertův mlýn
 kostel sv. Markéty
 žilinský vodní jez
 Hradní vrch
 kaple sv. Barbory
 úřednický dům
 radnice
 Bílovec
 Perná
 kostel sv. Mikuláše
 Rybáře
 Slatina
 kostel sv. Havla
 Drahotuše
 Hodslavice
 kostel sv. Trojice
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Hodslavice
 železniční viadukt
 vodní mlýn
 kamenný most
 radnice
 fara
Základní informace místa
ID místa: 3208
Typ místa: zámek
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 11.7.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama