© Jaroslav Špiroch 10/2023
Obec Dobršín leží v okrese Klatovy, vzdálená 5 km jihozápadně od města Sušice. První písemná zmínka o ní je z roku 1372, název obce je z konce 16. století. V tomto století vzniklo dodnes urbanisticky zachovalé jádro obce, náves s architektonicky a památkově cennou lidovou zástavbou. Z těchto důvodů je tato část obce vyhlášena za vesnickou památkovou rezervaci od roku 1995. Kromě ní zde najdeme z pamětihodností ještě shora uvedenou usedlost s výklenkovou kapličkou a novogotickou návesní kapli s před ní stojícím křížem. Okrajem obce prochází silnice z Horažďovic do Sušice s autobusovým spojením do těchto měst. Dále pak centrem procházejí modrá turistická stezka a cyklotrasa č. 2267.
Obytné stavení špýcharového typu založené na severovýchodní straně dvora sousedí se zděnou bránou s brankou obrácenou do návesního prostoru. Západní stranu dvora vymezují zděné chlévy, na jižní straně stodola, na východní straně pilířová kolna otevřená do dvora. ...V ohradní zdí na severovýchodní straně dvora je nevelká výklenková kaplička. 1. Obytný dům špýcharového typu má trojdílnou dispozici, v části světnice dosud ve srubových konstrukcích, stojících na vysoké kamenné podezdívce; světnice má trámový strop se záklopem. Střední díl má síň sklenutou plackou do pasů a blok bývalé černé kuchyně se segmentovou klenbou; je zděný a sousedí se zděnou patrovou sýpkou. Interiér sýpky je osvětlen úzkými štěrbinovými okénky. Obytná část je krytá sedlovou, při štítu polovalbovou střechou, která je na nádvorní straně přetažená přes zápraží; sýpka pak sedlovou střechou; obě s taškami bobrovkami (90. léta 20. století). 2. Sklípek mezi chlévy a sýpkou. Částečně zapuštěný v terénu a krytý sedlovou střechou s taškami bobrovkami; interiér s valenou půlkruhovou kamennou klenbou. 3. Chlévy na obdélném půdoryse se sedlovou střechou s taškami bobrovkami a s vikýři typu volského oka; z nádvorní strany přiléhá přístavek s pultovou střechou. Interiér chlévů opatřen pruskými plackami. 4. Kolna se třemi vjezdy vymezenými zděnými pilíři. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami. 5. Stodola z lomového kamene se sedlovou střechou s taškami bobrovkami a s vikýři typu volského oka. Vystavěná až po roce 1839. 6. Brána s brankou, zaklenuté polokruhem a shora kryté pultovou stříškou. Nová vrata a vrátka osazena v roce 2001. 7. Ohradní zeď s výklenkovou kapličkou, umístěnou v jejím severovýchodním nároží. Zděná omítnutá pilířová kaplička s hrubě omítnutým nízkým soklem. V jejím průčelí je prolomena půlkruhově zaklenutá nika s uchy, ve spodní části s půlkruhovou římsičkou; uzavřená je zdobnou kovanou mřížkou. Je zakončena trojúhelným štítem lemovaným profilovanou římsou. Krytá je sedlovou stříškou s taškami bobrovkami. Památkově chráněná od 3. 5. 1958..
Mapa stabilního katastru zaznamenala k roku 1837 usedlost již půdorysně plně dotvořenou, s "nespalným" domem na severu, při kterém na západní straně usedlosti ležel drobný "nespalný" objekt, korespondující s dosud existující stavbičkou kryjící sklep; mezi sklepem a stodolou ležel při severozápadní straně usedlosti "nespalný" objekt, který půdorysně koresponduje s dosud existujícími chlévy. Jihozápadní stranu vymezovala rozložitá "spalná" budova, ve které lze identifikovat stodolu; další "spalná" budova byla situována při jihovýchodní straně dvora. ...Jak stodola, tak dřevěná stavba na jihovýchodě zanikla a byla nahrazena novým objektem již zděným; zatímco nová stodola zhruba půdorysně koresponduje s předešlou situací, objekty dnes ležící na jihovýchodě jsou větší a půdorysně zaujímají podstatně větší plochu dvora. Drobná změna nastala také u chlévů, kde v místech dotyku stodoly s chlévem vznikl drobný přístavek přilehlý dnes k jihovýchodní straně chlévů. Lze předpokládat, že špýcharová část domu může pocházet ještě ze 17. století, přičemž obytná část je výsledkem pozdějších stavebních úprav; srubová stěna může pocházet již z 18. století, podezdění však může být i staršího původu, období po třicetileté válce nevyjímaje..
|
Přihlášení |
