Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách zal. pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po 30ti leté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.
Oblíbené
Hlavní obrázek místa
© Vlky, Jirka Čížek
Hrad Rabí je nedaleko Sušice. Perfektní je dojet vlakem do stanice Žichovice a odtud po žluté turistické 2 km na hrad. Nedaleko zastávky je také skvělý zatopený lom, kde se dá výborně koupat a i přespat pod širákem.
28.5. 2002

    turistické

    Prohlídkové okruhy:
    PALÁC - prohlídkový okruh s průvodcem. Popis velkého nádvoří, prohlídka čtyř zpřístupněných místností Břeňkova paláce s expozicí modelů hradu, přibližující stavební vývoj jednotlivých fází, dále pak archeologické nálezy z hradu a výstava kamnových kachlů. Prohlídka pokračuje na vyhlídkovou terasu, dále přes šenkovní schodiště do prostor největšího sklepení. Okruh končí návštěvou hradní

    E.H. podle http://www.hrad-rabi.eu, 21.3. 2013
    Tip na občerstvení
    Pod hradem se nachází útulná hospůdka s dobrou českou kuchyní a příjemným posezením a také teráska s výbornou českou točenou zmrzlinou, kde se můžete rychle občerstvit, když spěcháte.
    Svatošová, 12.4. 2016

    historie

    Založení hradu Rabí není písemně doloženo. Usuzuje se však, že jeho zakladateli byli páni z Velhartic, jimž prokazatelně koncem 13. století patřil nedaleký hrad Budětice. Po celou první polovinu 14. století, kdy se stavbou hradu bylo započato, nemáme žádné písemné zmínky ani o zakladateli ani o majiteli některé blízké lokality. Poprvé jsou pro nejbližší oblast zmínky v r. 1362 o Švihovských z Rýzmberka.

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, 10.6. 2003

    pověsti

    Žižka před Rabím
    V dubnu roku 1420 objevil se Jan Žižka po prvé před hradbami Rabí, aby zničil moc svých zapřisáhlých odpůrců. Hrad byl považován za nedobytný. Proto sem byly sneseny z okolí kostelní poklady i panský majetek: klenoty, zlato, roucha, zbroj. Husité se obořili na hrad nečekaně prudkým útokem. Po krátké střelbě přitrhli k hradbám, zapálili některé budovy v hradě, vyplnili příkopy slamou a chrastím a dostali se k

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
    Tajemná studna
    Byl to malý div světa, když byla budována studna na rábském hradním nádvoří. Bylo nutno prokopati celý skalnatý vrch, aby bylo dosaženo vody, jíž by byla zásobena hradní posádka v případě obležení. Páni Švihovští nešetřili peněz. Byli to velmoži, zastávající výnosné zemské úřady, patřily jim kromě četných statků i bohaté zlaté doly a poříční ryžoviště. Toho se však prý přece nenadáli, že

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
    Rábský čert
    Pan Půta Švihovský si přivezl z cesty po dalekých krajích ochočenou opici. Byla velmi přítulná a brzy zdomácněla na hrabě Rabí, jehož komnatami se směla volně procházeti. Pan Půta se bavil jejími šprýmovskými kousky i tím, jak naháněla strachu lidem, z nichž mnozí ji měli za čerta. Jednou odejel pan Půta do Prahy. Svěřil opici svému starému služebníku a nařídil mu, aby ji dobře krmil i hlídal. Opice

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

    popis

    Zakladateli hradu byli okolo roku 1300 páni ze sousedních Budětic, z rodu pánů z Velhartic. Do psaných dějin vstupuje Rabí až roku 1380, kdy bylo majetkem Půty Švihovského z Rýzmberka. V letech 1420–21 byl hrad dvakrát dobyt husity a při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Škody z těchto dobytí byly záhy odstraněny a okolo roku 1490 započala velkolepá pozdně gotická přestavba, probíhající

    28.5. 2002

    Půdorys místa

    Půdorys hradu
    Obrázek Obrázek
    Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Rabí

    Místa v okolí

     synagoga
     židovský hřbitov
     Žichovice
     Budětice
     Lipová Lhota
     Miřenice
     Dražovice
     kostel sv. Klimenta
     synagoga
     Dražovice
     Prácheň
     židovský hřbitov
     kostel sv. Václava
     sýpka a kalvarie
     Frymburk
     Žihobce
     Rosenauerův mlýn
     Mačice
     Hvížďalka
     Podbranský mlýn
     Čejkovy
     Tedražice
     Zámecký mlýn
     Horažďovice
     Podměstský mlýn
     zámecký pivovar
     Pražská brána
     Nalžovy
     kostel sv. Vavřince
     Ballymote
     Vojnice
     Kámen neštěstí
     Voprchovský dům
     městský špitál
     kostel sv. Václava
     kašna
     Hrádek u Sušice
     městské opevnění
     Střelské Hoštice
     Sedlo
     Ohrazenice
     Kladruby
     Kladruby
     Kašovice
     Svatobor
     Štěchovice
     boží muka
     Tažovice
     Zavlekov
     Volšovy
     kamenný most
     Mokrosuky
     Dlouhá Ves
     židovský hřbitov
     Maleč
     Hrad u Strašína
     Boží kámen
     Svojšice
     židovský hřbitov
     židovský hřbitov
     Kolinec
     Pustý Hrádek
     Kašperk
     Sluneční kámen
     Větrný kámen
     Záluží
     Žižkův most
     hrobka rodiny Schmid
     Měsíční kámen
     kostel sv. Mořice
     Ujčín
     Kraselov
     Hrad pod Hrnčířem
     Petrovice
     kostel sv. Vavřince
     Defurovy Lažany
     Loučová
     Kojšice
     Jiřičná
     Dolejší Krušec
     Hoslovice
     švédské hroby
     kostel sv. Anny
     Chlum
     Chanovice
     skanzen Chanovice
     radnice
     kostel sv. Markéty
     kostel sv. Mikuláše
     židovský hřbitov
     Palvinov
     kostel sv. Blažeje
     Vatětice
     Plánice
     Němčice
     Lovčice
     Dřešínek
     Dobrš
     kaple sv. Jana a Pavla
     Horská synagoga
     kostel sv. Kateřiny
     Dolejší Těšov
     Kratice
     smolná pec
     Kundratice
     Přečín
     kostel sv. Ondřeje
     Pětnice
     Kadov
     Kalvarie
     Čestice
     Čestice
     Čestice
     Záboří
     Karlov
     kostel sv. Vintíře
     Pole
     kaple sv. Vintíře
    Kontaktní informace
    Státní hrad Rabí
    Rabí 53
    342 01 Sušice
    Tel: (+420) 376 596 171 ; 376 596 235
    http://www.hrad-rabi.eu
    info@hradrabi.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 257
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: v návštěvních hodinách
    Uveřejněno: 3.9.2001
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    A další podobné

    Články

    Leden býval měsícem odpočinku, mrazu, obav o živobytí, ale také měsícem naděje a lidových mouder

    Ostatní

    Vítám v novém roce všechny příznivce historie. Leden je nejen začátkem nového kalendářního roku, ale také, jak již sám jeho název napovídá, měsícem ledu, a tedy i mrazu a sněhových pokrývek, jež halí přírodu i lidská obydlí. Alespoň takto by to mělo být. Mnohaleté sledování počasí nám však ukazuje, že lednové teploty mají meziročně spíše vzrůstající tendenci

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.


    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?


    reklama