
Zámek je obdélná patrová budova (ve tvaru písmene L) se sedlovou střechou a věžičkou na ní (nad kaplí) ze 17. století, přestavěný do této jednoduché barokní podoby během 18. století za J. I. Wideršperga. Jako zámek poprvé připomínán v r. 1789. V přízemí i v patře trámové stropy. Zámecká kaple sv. Josefa a Anny na severní straně přistavěna v letech 1719 - 22. Obdélná, plochostropá, s barokním oltáříkem z 1. poloviny 18. století., s původním obrazem sv. Anny. Za zámkem park a v něm válcový pavilón. Historický ráz zámku byl v posledních letech díky posledním úpravám zcela smazán. Zámek nyní v soukromém vlastnictví a je v něm penzion (Tvrz Hrnčíř).
První zmínka o vsi Jiřičná je z roku 1413, kdy Zdebor Čejka z Čejetic prodal tamní majetek s dvorem Oldřichu Babkovi z Kvasejovic. Ves, rozdělená následně na několik dílů, představovala více než 100 let součást svojšického statku. V roce 1555 jí získal při dělení potomků Jan a vytvořil z ní samostatný statek. Počátkem sedmdesátých let 16. století jej získal Jan starší Lipovský z Lipovic a jeho potomci zde sídlili až do konce 17. století. Poslední z nich, Jan Karel, přikoupil v roce 1688 statek Kojšice, ovšem o deset let později prodal Jiřičnou a Kojšice s tvrzemi Václavu Vojtěchu Fruweinovi z Podolí. Ten je držel jen krátce, neboť již roku 1702 je prodal Karlu Stařimskému z Libštejna. V roce 1717 získal samotnou Jiřičnou Jan Ignác Widršpergár, za něhož vznikla přestavba sídla na nynější jednoduchý barokní zámek. Z dalších majitelů, kteří se poté často střídali lze připomenout Josefa… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.