
Jedná se obdélníkovou budovu, přízemí renesanční (z části zachovány klenby), patro empírové. Hlavní průčelí zámku míří na sever. Obě průčelí mají v rozsahu tří os mělký rizalit zakončený trojúhelníkovitými štíty. Ve štítu severního i jižního průčelí byly umístěny hodiny, nad hodinovým strojem na jižní straně je stříška se zvonem. Pod štítem v prvním patře je balkón na sloupech. Střecha je valbová s mansardovými okénky.
Vesnice Kundratice je poprvé zmiňována v roce 1360. Samotná tvrz byla postavena o dost později - je zmiňována až při prodeji kundratického statku r. 1684, kdy jej od Adama Bartoloměje Koce z Dobrše kupoval Vilím Alex Běšín z Běšin a Maximiliána Helena, roz. Kocová z Dobrše. R. 1702 prodala vdova Maximiliána Helena Běšínová kundratický statek Marii Františce Novohradské z Kolovrat a roku 1709 jej koupil od Kolovratů František Karel Villani. Tomu je připisována přestavba tvrze na zámek v 2. polovině 18. století (snad r. 1757, kdy je v tereziánském katastru zaznamenaná zmínka o bytě pro vrchnost ze selského dvora). Později, za Karla Villaniho roku 1840 (je uváděn i rok 1820 - PSJČ) byl zámek empírově přestavěn do dnešní podoby (vč. zámecké kaple sv. Antonína). Villaniové vlastnili zámek až do roku 1861, kdy se majitelem stal Willibald Huttary. Na reprezentativní účely koupil zámeček František Hašek, významný český bankéř… číst dále