Pohled přes mělký příkop na čelo hradu
© Iva Spurná 8.5.2007
Pozůstatky původního hradu jsou v severozápadní části, kde zaujímal plochu mezi skalami ve tvaru pětiúhelníka. Na východě stojí na skále hranolový bergfrit, který celou svou hmotou vystupuje z hradby – dochovaly se z něj tři stěny. Obytný palác s největší pravděpodobností stával na severní straně jádra mezi skalami. Jsou zde zřetelné ruiny obdélné stavby (7,8x20 metrů). Dříve byla tato stavba považována za pozdější přístavbu a palác byl situován na západní skalní výchoz. Tam se zachovaly draže po dřevěných konstrukcích a vytesané schody, ale nejsou zde zachovány žádné okenní otvory ani žádné náznaky nádvorní zdi. V čelní zdi na jihu, vestavěné mezi skály, byla kulisová brána, na nádvoří byla cisterna. Jihovýchodně od jádra je předhradí rozdělené skalním hřebínkem, které vzniklo zřejmě až v mladších fázích vývoje hradu. Severovýchodní část je starší, kontrolovala cestu k hradní bráně, zachovalo se zde stavení při severní hradbě. Po roce 1433… číst dále
Poprvé je hrad zmiňován v roce 1374 jako majetek rytíře Mikołaje (Nickela) Boltze, dvořana svídnicko-javorských knížat, který byl i stavitelem hradu. V roce 1433 byl obležen vojsky měst Świdnice a Wrocławi, kteří se snažili vypudit husitskou posádku. Při tomto dobývání byl zřejmě hrad poškozen, ale vzápětí byl opraven a znovu obydlen. V letech 1517–1518 nechal Hans Dippold von Burghaus hrad přestavět. V letech 1537–43 byl hrad v majetku Justuse Deciusze (Dietze) z Krakova, sekretáře polského krále Zikmunda Starého. V tomto období bylo modernizováno opevnění hradu. V roce 1645 hrad vypálili Švédové, od té doby nebyl obýván. V roce 1848 nechal hrabě Wilhelm von Stolberg-Wernigerode zříceninu zajistit. Od počátku 20. století až do 2. sv. války zde stávala turistická chata. Důkladné konzervační práce proběhly v letech 1965–67.
|
Přihlášení |
