hlavní zámecká budova se vstupním portálem, vlevo boční křídlo, od jihozápadu
© Jaroslav Špiroch 10/2021
Zámek je prostá jednopatrová budova ve tvaru písmene L, s vystupující kaplí na jihovýchodě z hlavní budovy směrem do parku. Ze starších stavebních fázích se zachoval vstupní portál a klenby přízemních místností (valené a valené s výsečemi). Ostatní ozdobné prvky fasád zanikly během úprav v 19. století (v interiéru doloženy letopočtem 1886 nad vchodem) a po r. 1950. K památkově chráněnému areálu ještě patří sýpka, bývalé čeledníky, chlévy se stodolou, ohradní zeď a přilehlý park. Na nádvoří roste Volšovská lípa s obvodem kmene 679 cm a výškou 21m.
Volšovy patřily do roku 1543 (skoro 500 let) břevnovskému klášteru, od kterého jí koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka a pak Kocové z Dobrše. Již ve 2. polovině 16. století zde stála renesanční tvrz, přestože první písemná zmínka o ní je až ze století sedmnáctého. Další zmínky o tvrzi jsou z r. 1646 (Markéta Kocová z Lub), r. 1686 (Arnošt Vojtěch Račín z Račína), r. 1696 (Johana Eva z Kadova). Od r. 1769 patřily Volšovy hraběti Janu Kryštofu Dohalskému a pravděpodobně za něj byla stará tvrz v poslední třetině 18. století přestavěna na barokní zámek, který pak získal hrabě František Josef Desfours a r. 1804 jej prodal Vincenci Rennovi. Od r. 1873 patřil zámek manželům Ferdinandovi a Josefíně Chotkovým (panství za nich prožívá svůj vrchol, přestavba a fasády 1886, z hospodářské budovy po r. 1880 přestavěna zámecká kaple), kteří jej r. 1908 darovali českobudějovické kongregaci Nejsvětější Svátosti. Jí patřil… číst dále
|
Přihlášení |
