Původně tvrz postavená za majitelů Dohalských v 17. stol., rozšířena za majitele Václava Veitha o jižní trakt a velký podsklepený sál. V letech 1877-90 sídlo za Emanuela Forstera přestavěno v duchu novoromantismu. Dnes zámku hrozí brzký zánik.
Hlavní obrázek místa
Od severozápadu
Střední část severního průčelí se již rozpadá
© Luděk Pitter 07/2006
Kojšice, dnes část Petrovic u Sušice, je osada o několika popisných číslech. Do Kojšic vede ze silnice II/145 prakticky jen polní cesta, která se asi po 200 m větví. Z tohoto místa již lze vidět střechu zámku. Zámek je nepřístupný, z velké části zakryt vzrostlým křovím a stromy, ve velmi špatném stavu. Prvním majitelem zámku po roce 1945 se stal Sokol Sušice, který se o něj snad jako jediný řádně a svědomitě staral. Další držitelé, většinou státní podniky se o údržbu příliš nestarali a za posledního uživatele Školského úřadu v Teplicích, byl stav budovy již katastrofální. Je zajímavé, že dnes je stále v katastru nemovitostí jako majitel veden Sokol Sušice.
L.P., 30.7. 2006
popis

Jedná se o patrovou budovu téměř čtvercového půdorysu, krytou valbovou střechou. Východní průčelí s patrovým balkónem s průchodem. Nad balkónem je čtverhraná věžovitá nástavba zakončená cimbuřím. Při západnímu průčelí přístavek se dvěma komorami.

L.P., 30.7. 2006

historie

Za zakladatele panského sídla v Kojšicích je považován Racek z Kojšic, zmiňovaný roku 1424 jako služebník pražského acibiskupa Konráda z Vechty a pozdější mincmistr v Kutné Hoře. Později se majitelé střídali a podrobnější informace pochází až ze 17. stol. Počátkem 17. stol. získali Kojšice členové rodu Častolárů Častolárů z Dlouhé Vsi. Ti zřejmě v Kojšicích založili mladší panské sídlo. Poslední z potomků rodu prodal roku 1676 Kojšice s poplužním dvorem a tvrzí Barboře Heleně Hozlauerové z Hozlau. V polovině 18. stol. je mezi majiteli zmiňován i Jan Kryštof Bořek Dohalský z Dohalic a Kojšice poté patřily Dohalským až do počátku 19. stol. v té době bylo panské sídlo významně přestavěno. Mezi dalšími majiteli je jmenován František Josef Desfours, který Kojšice držel jen krátce, po něm Kojšice patřili Eusebiovi z Pöttingu a od roku 1829 byl majitelem Václav Veith, za něho bylo panské sídlo…  číst dále

L.P. (Úlovec Jiří, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Libri, 2003, 1. díl, A - M), 27.10. 2006

Půdorys místa

Plán přízemí, Kojšice (Klatovy), plán přízemí. Šrafovaně značeno barokní zdivo bez rozlišení stáří, mladší stavby neznačeny. Stav v září 1989, zaměření a kresba autor.
Úlovec Jiří, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Libri, 2003, 1. díl, A - M, str. 309
Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Petrovice u Sušice

Místa v okolí

 Jiřičná
 Loučová
 Hrad pod Hrnčířem
 Petrovice
 Dolejší Těšov
 Dolejší Krušec
 Volšovy
 Horská synagoga
 kostel sv. Kateřiny
 Dlouhá Ves
 Svatobor
 Svojšice
 Palvinov
 Karlov
 židovský hřbitov
 Kundratice
 švédské hroby
 kostel sv. Vintíře
 Hlavňovice
 kostel sv. Mořice
 Vatětice
 městské opevnění
 kostel sv. Václava
 hrobka rodiny Schmid
 Kámen neštěstí
 kašna
 Voprchovský dům
 městský špitál
 kaple sv. Vintíře
 smolná pec
 Hrádek u Sušice
 Velhartice
 kostel sv. Vavřince
 Mokrosuky
 židovský hřbitov
 Kašovice
 Tedražice
 Sedlo
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Kašperk
 Javorná
 Ujčín
 Nemilkov
 Pustý Hrádek
 synagoga
 pranýř
 radnice
 kostel sv. Markéty
 židovský hřbitov
 Kolinec
 kaple
 Čejkovy
 kostel sv. Anny
 Malonice
 Jindřichovice
 Lipová Lhota
 kaple sv. Václava
 Jindřichovice
 Dražovice
 Dražovice
 kaple sv. Kříže
 Mlázovy
 Čachrov
 Žihobce
 Podolí
 Záluží
 Budětice
 Miřenice
 Březí
 Hořákov
 Hrad u Strašína
 Boříkovy
 Žichovice
 židovský hřbitov
 Pancíř
 Rabí
 synagoga
 Hauswaldkapelle
 boží muka
 Běšiny
 Běšiny
 Běšiny
 kostel sv. Martina
 Královský kámen
 Zavlekov
 Obří hrad
 Hradiště
 Větrný kámen
 Sluneční kámen
 Nalžovy
 Kouskova Lhota
Kontaktní informace
Kojšice 1
Petrovice u Sušice
342 01 Sušice 1

Majitel:
Tělocvičná jednota
Sokol Sušice
T.G.Masaryka č.p.120
342 01 Sušice
Základní informace místa
ID místa: 4473
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 28.10.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama