Od severozápadu
Střední část severního průčelí se již rozpadá
© Luděk Pitter 07/2006
Jedná se o patrovou budovu téměř čtvercového půdorysu, krytou valbovou střechou. Východní průčelí s patrovým balkónem s průchodem. Nad balkónem je čtverhraná věžovitá nástavba zakončená cimbuřím. Při západnímu průčelí přístavek se dvěma komorami.
Za zakladatele panského sídla v Kojšicích je považován Racek z Kojšic, zmiňovaný roku 1424 jako služebník pražského acibiskupa Konráda z Vechty a pozdější mincmistr v Kutné Hoře. Později se majitelé střídali a podrobnější informace pochází až ze 17. stol. Počátkem 17. stol. získali Kojšice členové rodu Častolárů Častolárů z Dlouhé Vsi. Ti zřejmě v Kojšicích založili mladší panské sídlo. Poslední z potomků rodu prodal roku 1676 Kojšice s poplužním dvorem a tvrzí Barboře Heleně Hozlauerové z Hozlau. V polovině 18. stol. je mezi majiteli zmiňován i Jan Kryštof Bořek Dohalský z Dohalic a Kojšice poté patřily Dohalským až do počátku 19. stol. v té době bylo panské sídlo významně přestavěno. Mezi dalšími majiteli je jmenován František Josef Desfours, který Kojšice držel jen krátce, po něm Kojšice patřili Eusebiovi z Pöttingu a od roku 1829 byl majitelem Václav Veith, za něho bylo panské sídlo… číst dále
|
Přihlášení |
