Kostel od jihu,
z cesty z Březníku.
© Ivan Grisa, 08/2008
Pod někdejší poustevnou šumavského světce vznikla počátkem 17. století u pramene léčivé vody dřevěná kaple. Po třicetileté válce se z místa stal cíl velkých poutí. Kaple přestala stačit a byla roku 1706 nahrazena větší zděnou. Později k ní byla přistavěna prostorná plochostropá loď (1754) a hranolová věž (1777). Roku 1820 byla postavena gotisující kaple nad pramenem. Věhlas poutního místa ukončila výměna obyvatelstva po roce 1945. Od roku 1952 se místo stalo součástí stejnojmenného vojenského prostoru, kostel se používal jako sklad dělostřeleckých granátů. Po zrušení vojenského prostoru (1992) začala obnova místa, která vyvrcholila znovuvysvěcením kostela o tři roky později. Nové zařízení kostela pochází z dílny výtvarnice Vladimíry Tesařové a zahrnuje skleněný oltář, křížovou cestu a sochu sv. Vintíře.
|
Přihlášení |
