
Od kdy Židé v Dlouhé Vsi žijí není jasné, ale v počátku 18. století zde žilo okolo 20 rodin a stála zde i synagoga. Počet členů komunity se do poloviny 19. století postupně zvyšoval (37 rodin), ale ve 30. letech 20. století už tu žádní Židé nebyli. Některé z původních židovských domů se dochovaly (přestavěné) v prostoru mezi hospodářským dvorem a katolickým kostelem, ale synagoga byla v roce 1937 po požáru zbořena. Hřbitov z počátku 18. století najdete asi 300 metrů jihovýchodně od kostela. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1742, poslední pohřby zde byly ve 30. letech 20. století. Poté byl hřbitov zničen nacisty, po válce byly navráceny starší náhrobníky barokního a klasicistního typu. Hřbitov je dnes neohrazený, pouze na západě zůstalo torzo hřbitovní zdi.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.