
Obec Hradešice (německy Radeschitz, též Hradeschitz) se nachází v okrese Klatovy nedaleko Nalžovských Hor. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1360, kdy je připomínán i kostel Proměnění Páně.
Z pamětihodností se zde nachází kromě kostela ještě na návsi kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1882 a památník obětem I. světové války. Hradešická náves byla v roce 1995 zapsána jako vesnická památková zóna (roubený dům čp. 14, u Císařů; venkovská usedlost ev.č. 3). Na severní straně návsi stojí barokní fara obnovená roku 1903 a vedle ní bývalý hostinec U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu. V obci a blízkém okolí se nachází devět křížů.
Obec má autobusové spojení s Horažďovicemi (železniční stanice), Klatovy, Rabím, Nalžovskými Horami a Těchonicemi. Prochází jí cyklotrasa č. 2075 a 2077.
Půdorysně je charakterizována obdélnou lodí s presbytářem, jenž je uzavřen třemi stranami šestiúhelníka; na loď navazuje čtvercová věž, k severnímu boku presbytáře přiléhá sakristie. Obvodové zdivo kostela je z vnějšku vertikálně členěno opěráky, proraženo štíhlými a vysokými okny; ostění obou vchodů jsou provedena ze žuly, pravoúhlá s uchy a doplněna dekorativní páskou. Věž je upravena pseudorománsky, dělená do pater a prolomena dvoudílnými okny s kamennými sloupky, patkou a hlavicí. Vnitřní interiér lodi je zaklenut dvěma poli klášterní klenby; obdobně je proveden i strop presbytáře, v závěru sklenutý do tří kápí. Podvěžní prostora a sakristie jsou sklenuty plackou. Na stěnách lodi zachovány fragmenty gotické figurální nástěnné malby. Zařízení je většinou průměrné z poloviny 18. století: hlavní oltář rámový z roku 1749 s obrazem Proměnění Páně od E. Neumanna z roku 1915; dva protějškové boční oltáříky, kazatelna; rozměrná dřevěná křtitelnice se skupinou Křtu v Jordáně z doby kolem roku 1730. Křížová cesta z konce 18. století. Chloubou je mramorový figurální náhrobek rodiny Švihovských z roku 1625 - v tomto roce zde byla pohřbena manželka císařského rady a hejtmana prácheňského kraje Bedřicha Švihovského Johanka; i on byl později pohřben do hradešické krypty. Jejich syn Václav věnoval kostelu varhany a zvon a i on zde byl v roce 1658 pohřben. Kolem areálu kostela obíhá kruhová ohradní zeď s barokní vstupní bránou se žulovým portálem. Vedle nalevo od ní stojí kříž na kamenném odstupňovaném podstavci z roku 1849. Kostel je památkově chráněný od 22. 9. 1995..
století. Ohradní zeď spolu se vstupní bránou je barokní. Existence vsi a kostela je doložena k roku 1360 (někde se uvádí 1366). Hypoteticky lze předpokládat, že nejstarší je obvodové zdivo kostela (lodi a věže) v rozsahu přízemí, 1. patra a možná i 2. patra; soudobá je též asi klenba v 1. patře věže a západní okénko v tomto podlaží a možná část zdiva západního štítu. Loď měla původně plochý strop, jak dokládají obílené omítky vystupující nad dnešní klenbu. Presbytář byl nejspíše odstupněný od lodi (pravoúhlý či oblý?). Strop mezi dnešním přízemím a 1. patrem možná původně neexistoval; portál ani okna neznáme. Vznik stavby tak je možné položit do 13. století. Do období gotiky mohou patřit nástěnné malby v lodi a také její krov (rámcově 1. polovina 15. století). Zásadní přestavba byla realizována někdy v 17. století (v literatuře se objevuje datace 1625-1629). V té době vznikl nový presbytář s klenbou a opěráky, krov a asi také jeho okna. Současně byla provedena také klenba v lodi, předělána okna a opraven její krov. Snad někdy v 1. polovině 18. století byla postavena kruchta a osazena portálová ostění; nově postavena (nebo rozšířena?) sakristie a přízemí věže možná rozděleno na 2. patra (vložení klenby a schodiště). Poslední větší úpravy proběhly asi někdy ve druhé třetině 19. století a týkaly se zejména věže; otázkou je, zda až tehdy bylo nadezděno 3. a 4. patro, nebo zda se tak stalo již dříve; kromě úpravy fasád patří do této doby její krov a asi i většina oken. Ohradní zeď hřbitova může být barokní, ale i starší. Brána je rámcově z 18. století..