
Starší gotická tvrz vznikla pravděpodobně někdy v průběhu 14. století a podoba ani její poloha není známa. Ve druhé polovině 15. století pak vznikla ve vsi mladší pozdně gotická tvrz, nelze vyloučit, že jejím stavitelem byl Jan Běšín z Běšin. Byla postavena ve východní části vsi v poplužním dvoře a byla to poměrně rozměrná stavba. V odhadu panství Žichovského z roku 1706 dne 27. listopadu se zdejší tvrz popisuje takto: - cituji: "Bílenice dvůr, kdež se tvrz nachází a v ní dva pokoje, jedna kaplička zpustlá, čtyři komory, čtyři sklepy suché, mashaus, kuchyně a čtyři sklepy pod zemí se studnicí. To stavení jest zcela od kamene, ale vnitř místem něco sešlé". Během 16. století byla stavebně upravována a později ještě barokně a dalšími mladšími zásahy (stržení některých starších kleneb, předělení sálu). Přesto neztratila dodnes pozdně gotickou tvář. Jednopatrová budova tvrze obdélného půdorysu má vzhledem složitému stavebnímu vývoji… číst dále
Dobu založení vsi ani nejstarší majitele neznáme. První písemná zmínka pochází z roku 1378, kdy ji držel Michal. Více zpráv pochází až z druhé poloviny 15. století, kdy je uváděn roku 1484 (1493) Jan Běšín z Běšin, zmiňovaný s predikátem ještě v roce 1517. Následuje Magdaléna z Velikého Lipna, která v roce 1528 odkázala zápisem bílenické zboží Častolárovi z Dlouhé Vsi; v něm se poprvé uvádí tvrz. Po pánech z Dlouhé Vsi tady sídlil Diviš Březský z Ploskovic, jehož syn Václav se zúčastnil stavovského povstání; po porážce stavů sice obdržel milost od císaře, ale přesto jeho majetek podlehl konfiskaci (až do roku 1635 se snažil o navrácení majetku, ale nakonec se musel spokojit s peněžitou úhradou). Bílenické zboží nejdříve obdržel císařský hejtman Don Baltazar de Marradas, jenž ho postoupil císařskému veliteli Martinovi Hoef-Huertovi a po něm zde sídlil císařský rytmistr Petr Vasquez de Umano. Jeho starší dcera ho pak… číst dále