© Jaroslav Špiroch 06/2024
Zámeček, bývalá tvrz, stojí v zadní části bývalého hospodářského dvora na výrazně vyvýšené poloze na jihovýchodním okraji obce. Původní podoba tvrze není známa a její budovy podle nálezů nekopírovaly současný půdorys tzv. zámečku. Zachovaly se z ní mohutné opěrné pilíře a část zdiva na nádvorní straně kratšího křídla, propadlý sklep přístupný ze zámečku (nachází se mimo půdorys) a nízké zbytky zdiva okolo propadlého sklepa. Nynější budova zámečku je dvoupatrová na půdorysu zrcadlově obráceného písmene L., krytá valbovou střechou. Na nádvorní straně kratšího křídla má zmíněné mohutné kamenné opěráky. Objekt není z větší části podsklepen, má se zde nacházet pouze vstup do sklepa mimo jeho půdorys. Na průčelní zdi zámečku je umístěn náhrobní kámen, který sem byl patrně přenesen z původního pačejovského kostela (zbourán 1871). Dobře čitelný nápis zní: Léta Páně 1622 22 Decembris Pán Bůch ráčil povolati s tohoto světa urozenou paní Worssilu… číst dále
Vesnice se v prvních písemných zmínkách připomíná v majetku kláštera sv. Jiří na hradě Pražském. Zůstává v něm až do roku 1305, kdy jí a sousední Velenovy získává jakýsi Kolda. Tvrz, možná nejdříve opevněný dvorec, vznikla v průběhu 14. století, nebo na přelomu 14. a 15. století za pánů z Dlouhé Vsi. Písemné zmínky o tvrzi jsou však až ze 16. století, kdy ves, dvůr a tvrz získává dědictvím po svém otci Častolarovi z Dlouhé Vsi jeho syn Mikuláš. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, až se v roce 1572 dostává do majetku Pernkloba ze Šenreitu, v jehož rodě je až do poloviny 17. století. Jeho synové v roce 1667 prodávají drobný statek Ignáci Karlovi, hraběti ze Šternberka, majiteli nedalekého horažďovického panství. Připojením k němu se tvrz, v té době již určitě přestavěná na zámeček (pravděpodobně Pernkloby ze Šenraitu), stala sídlem hraběcích úředníků. Už za předchozích majitelů ztratila rezidenční funkci,… číst dále
|
Přihlášení |
