Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.
Hlavní obrázek místa
Klášterní kostel od jihozápadu
© Ivan Grisa 08/2011

Klášter františkánů, později minoritů s kostelem Archanděla Michaela, poté školských sester s kostelem Panny Marie v Horažďovicích

První zmínka o kostele Archanděla Michaela před východními hradbami Horažďovic pochází z roku 1330. Jeho stavbu financoval zdejší měšťan Theodorik, zvaný Mečíř. Jeho rodina kostel vydržovala do konce 15. století. Poloha před hradbami nedaleko mostu přes Otavu umožňuje uvažovat o tom, že při kostele existoval špitál. Na přelomu 15. a 16. století uvedl ke kostelu františkány majitel Horažďovic Půta Švihovský z Rýzmberka, který zde byl po své smrti roku 1504 pohřben. Mniši měli zabránit odklonu města od katolictví, tuto misi však vzhledem k vývoji situace v celé zemi nemohli splnit. Přechod měšťanů k luterství zbavil klášter materiální podpory natolik, že roku 1599 společenství zaniklo. Po zahájení rekatolizace země byl roku 1621 klášter císařem Ferdinandem II. obnoven jako minoritský. Po skončení třicetileté války došlo k barokním úpravám, které se nedotkly pozdně gotické podstaty kostela a křížové chodby. Příkazem Josefa II. z roku 1784 byl zredukován počet mnichů z 24 na 14. Konvent nadále skomíral, až byl roku 1814 zrušen. Budovy byly nadále utilitárně využívány. Od 16. 10. 1853 patří areál řádu školských sester, které zahájily jeho úpravy pro potřeby své činnosti. V jejich rámci došlo i k novému svěcení předtím zrušeného kostela, který přitom dostal nové patrocinium. Zevně nejviditelnější změnou byla stavba velké západní věže roku 1935. Jeptišky byly násilně vystěhovány roku 1952, klášter poté sloužil i nadále jako škola. Řád se sem vrátil po roce 1990 a zajišťuje zde výuku ve své škole, v části areálu nadále působí státní střední škola.
Ivan Grisa, dle Vlček - Sommer - Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri 1997, 7.9. 2011

Půdorys místa

půdorys kláštera
© Milada Radová: Kniha o sklípkových klenbách, REAT, s.r.o a nakl. Jalna, Praha 1998
Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Horažďovice

Místa v okolí

 Pražská brána
 Podbranský mlýn
 zámecký pivovar
 Horažďovice
 Podměstský mlýn
 Rosenauerův mlýn
 Zámecký mlýn
 Prácheň
 kostel sv. Klimenta
 Střelské Hoštice
 Hvížďalka
 Kladruby
 Kladruby
 synagoga
 Rabí
 Frymburk
 židovský hřbitov
 Štěchovice
 Žichovice
 Žižkův most
 židovský hřbitov
 Budětice
 Chanovice
 skanzen Chanovice
 Chlum
 Defurovy Lažany
 Pětnice
 Ohrazenice
 boží muka
 Kadov
 Vojnice
 Tažovice
 Mačice
 kamenný most
 Záboří
 Miřenice
 Boží kámen
 kostel sv. Ondřeje
 Ballymote
 sýpka a kalvarie
 Bratronice
 kostel sv. Václava
 Nalžovy
 Pole
 Lipová Lhota
 Střela
 Střela
 kostel sv. Vavřince
 Kraselov
 kostel sv. Anny
 Dražovice
 Dražovice
 Oselce
 Žihobce
 Řesanice
 synagoga
 židovský hřbitov
 Čejkovy
 Čekanice
 Tedražice
 židovský hřbitov
 Tchořovice
 Kbíl
 kostel sv. Vavřince
 Němčice
 Hoslovice
 masné krámy
 Strakonice
 kostel sv. Markéty
 mariánský sloup
 Lnáře
 Hrádek u Sušice
 Husův sbor
 městský špitál
 Rozacínovský dům
 kašna
 Voprchovský dům
 parostrojní lihovar
 Kámen neštěstí
 kostel sv. Václava
 Blatná
 městské opevnění
 stará radnice
 kaplanka
 socha sv. Floriana
 kaple Božího hrobu
 Lovčice
 mariánský sloup
 Sedlo
 Nihošovice
 Dlouhá Ves
 židovský hřbitov
 Hoštice u Volyně
Kontaktní informace
Školské sestry de Notre Dame
Blatenská 309
341 01 Horažďovice
Tel: 733 166 637; 774 137 324
http://www.skolskesestry.estranky.cz/
janadend@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 10360
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: klášter
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 12.12.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama