© Martin Kabeláč 07/2007
Hoštickou tvrz nutno klást ve shodě s terénním průzkumem a starší lokalizací do dnešního objektu bývalé ubytovny. Hájitelná poloha na skalním výchozu svědčí dosud o středověkému charakteru sídla. Přesnější časové zařazení mohou patrně poskytnout až výsledky případných archeologických výzkumů. Zdivo předpokládané pozdně středověké tvrze zčásti vystupuje až do úrovně 2. patra dnešní budovy. Ze starší fáze výstavby sídelní budovy tvrze je pravděpodobně i klenba jižního sklepa, odsazeného od dnešního jižního čela budovy nad mostem. Průzkum přinesl i zajímavé zjištění, že zřejmě pozdně gotického původu je i dvojice orientovaných sklepů ve středním dílu spodního podlaží dnešní barokní sýpky – snad pozůstatek někdejšího poplužního dvora. Sklepy byly zabudovány do skalního podloží svahu, odděleného od staré tvrze mělkým údolím. Za Pešíků zde proběhla přestavba tvrze. Spočívala zejména v posunutí jižní čelní zdi budovy blíže k řece a rozšíření… číst dále
První písemná zmínka o vsi Hoštice je z roku 1274, kdy patřila Držislavu, synu Viléma z Hoštic. Není ale jisté, jestli šlo o tyto Hoštice, vsí stejného jména je v JZ Čechách několik. Jistí jsme si u zmínky v roce 1318, kdy je zmiňován v souvislosti s Hošticemi Oldřich z Potštejna, v roce 1337 synové Bohunka z Mladějovic, Chval, Přech a Vecl – Přech až do roku 1374. Chval je zmiňován i v souvislosti s vedlejší vsí Kozlov, kterou založil a po které se i psal. Předpokládáme, že v Hošticích měl sídlo, ale pravděpodobně se nejednalo o tvrz, ale spíše pouze o dvorec. Po něm se stává vlastníkem podílu na panství v letech 1368–1374 Přech z rodu Nebřenských a po něm dalším majitelem je Jan z Prčice 1374–1395 a jeho syn Jan z Prčice 1402–1433. Kolem poloviny 15. století patřila část vsi, ne-li celá ves, Kateřině z Hoštic, po které získal majetek v roce 1462… číst dále
V přízemí zámku vybudováno Muzeum řeky Otavy a voroplavby
|
Přihlášení |
