zámek Přečín

Přečín

zámecká kaple

© mystik, 4/2004

Pro vložení obrázku se přihlašte

Pravděpodobně nejstarší součástí dnešního rozsáhlého areálu je budova bývalého obytného stavení tvořící západní část jižní fronty. Trojprostorová podsklepená budova je vůči zbytku východozápadně orientované jižní fronty postavena napříč ve směru přibližně sever-jih. Sklepy budovy jsou zaklenuty valeně, přízemí je převážně plochostropé, výjimkou je komora přiložená od severu, ta však byla postavena až dodatečně. Stáří stavby není zcela jisté, pozdně gotické okenní ostění použité druhotně jako portál v západní zdi zmíněné komory bylo osazeno až dodatečně a jeho původní umístění není jisté. Postavení budovy či nějaké úpravy v renesanci naznačují zbytky ornamentálního sgrafita s motivy čtyřlistů v jižním průčelí. Uprostřed jižní fronty vystupuje k jihu původně samostatná renesanční budova bývalého pivovaru. Jižní ze dvou podélně orientovaných traktů pivovaru je zaklenut valenou klenbou se vstřícnými výsečemi. Od východu uzavírá nádvoří pozdně renesanční…  číst dále

Zámek Přečín

Dříve nazýván Přečinov. R. 1362 zmiňován Tvrdek z Předčína, jakýsi Tvrdek žije i r. 1395 a ten roku 1411 s chotí svou Anežkou učinil jakési nadání kostelu Vácovskému. Petr z Přečína byl r. 1448 ve vojště Jiříka z Poděbrad, když tento Prahu ztekl. Brzy nato přešla tvrz na Koce z Dobrše a tvrz zpustla, jelikož tu nebydlívali. R 1517 se připomíná Jan Koc z Dobrše v Přečíně. Roku 1544 je už tvrz opět pustá. 14.7.1609 získává tvrz a okolní vesnice Adam Koc. Po úmrtí Koců získává Přečinov Sibylla Pešíková rozená Hradištská z Hořovic. Po její smrti získává ves její dcera Anna Saloména Zeberková rozená z Komárova a ta prodala statek Colloredovi z Wallsee, pánu na Opočně za 16 650 fl.rh. Od toho kupuje Přečinov 17.6.1656 Mikuláš Diviš Antonín Radkovec z Mirovic, cís. rada a soudce zemský za 18 000 fl uherských a připojil je ke svému drahonickému panství. 25.7.1700 prodala hrabata z Vrtby panství…  číst dále

Půdorys místa

Půdorys přízemí, podle F. Kašičky a B. Nechvátala (1990) s úpravami L. Svobody a J. Slavíka (1995)
© Encyklopedie českých tvrzí, 2. díl., Argo, Praha 2000

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

69 Pošumaví - Vimpersko

Cykloturistické mapy, Kartografie

34 Šumava - Železnorudsko, Povydří, Churáňov

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

133 Šumava - Povydří. Pláně

136 Strakonicko. Blatensko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

20 Šumava - Prachaticko. Lipno

21 Střední Povltaví