
Původně irský šlechtický hraběcí rod, který získal v roce 1676 český a roku 1758 moravský inkolát. Majitelem panství Nalžovy se stali v roce 1769. Taafové se od 17. století začali výrazně prosazovat v Rakousku. Theobald Taafe se výrazně prosadil v roce 1683 při obraně Vídně před Turky, Mikuláš Taafe snad přivezl z Branibor první brambory v polovině 18. století. Na nalžovském panství se snažili hospodářsky podnikat a stavět. František Taafe postavil v 2. polovině 18. století mezi Hradešicemi a Nalžovy kapli sv. Barbory, patronky horníků; pod kaplí zbudoval rodinnou hrobku - současná kaple sv. Antonína Paduánského. Do historie Nalžov se výrazně vepsal hrabě JUDr. Ludvík Taafe, prezident nejvyššího soudního dvora, za něhož získal rod v roce 1839 hraběcí titul. Mimo jiné nechal vtisknout lesu Prašivici (viz samostatné heslo) podobu anglického parku; v něm nechal vybudovat kopii jejich rodového irského hradu Ballymotte (viz… číst dále
Pohřební kaple z 2. poloviny 18. století, poprvé připomínaná v roce 1787. Od roku 1809 je součástí kaple suterénní hrobka hraběcí rodiny Taafe, majitelů nedalekých Nalžov. Novogoticky upravena. Zděná stavba je založena na půdoryse latinského kříže, který je tvořen podélnou lodí s pětibokým závěrem a příčnou lodí, zakončenou na jižní i severní straně mělkými nikami bočních kaplí. Na západě je před hlavní lodí vstupní předsíň a na východě zastřešené schodiště do krypty. Střechy jsou taškové sedlové, boční kaple a presbytář jsou zakončeny valbami. Na hlavní lodi v průčelí vystupuje nad střešní rovinu hranolová věžička s hrotitými dřevěnými žaluziovými okny; zastřešena je plechovou jehlancovou stříškou s malými trojúhelníkovými štíty a vrcholí makovicí a křížem. Vstupní předsíň je krytá sedlovou taškovou střechou; obdobně tak na protější straně na pětiboký presbytář navazující stavba s přístupem do rodinné hrobky. Západní… číst dále