
Kaple sv. Antonína Paduánského stojí na mírném návrší zhruba 2,5 km východně od města Nalžovské Hory; při silnici z Nalžovských Hor směrem na Horažďovice. Vedle kaple je penzion a restaurace u sv. Antonína, který dříve navštěvoval spolu se svou oslí partou Miloslav Šimek - viz www.restauraceusvatehoantonina.cz (Trochu z historie). Vedle něj stojí významný strom - dub letní. U něj stojí památník na Miloslava Šimka a místo, kde údajně nocoval Jan Žižka z Trocnova, když táhl na hrad Rabí. U silnice je umístěno parkoviště.
století začali výrazně prosazovat v Rakousku. Theobald Taafe se výrazně prosadil v roce 1683 při obraně Vídně před Turky, Mikuláš Taafe snad přivezl z Branibor první brambory v polovině 18. století. Na nalžovském panství se snažili hospodářsky podnikat a stavět. František Taafe postavil v 2. polovině 18. století mezi Hradešicemi a Nalžovy kapli sv. Barbory, patronky horníků; pod kaplí zbudoval rodinnou hrobku - současná kaple sv. Antonína Paduánského. Do historie Nalžov se výrazně vepsal hrabě JUDr. Ludvík Taafe, prezident nejvyššího soudního dvora, za něhož získal rod v roce 1839 hraběcí titul. Mimo jiné nechal vtisknout lesu Prašivici (viz samostatné heslo) podobu anglického parku; v něm nechal vybudovat kopii jejich rodového irského hradu Ballymotte (viz samostatné heslo). Stavebními úpravami dostal zámek v Nalžovech současnou podobu, taktéž i anglický park u něj. Nejvýznamnějším členem rodu byl bezesporu Eduard Taafe, od mládí důvěrník císaře Františka Josefa I. Postupně vystřídal řadu vysokých funkcí a jeho politická kariéra vyvrcholila v 80. letech 19. století, kdy se stal na 14 let (1879-1893) předsedou vlády v Rakousku-Uhersku. Taafové vlastnili Nalžovy až do roku 1937, kdy je hrabě Eduard Karel Taafe prodal a vrátil se do své pravlasti Irska. Zajímavost: v zámeckém archívu se měly skrývat doklady, které by mohly přispět k objasnění záhadné smrti korunního prince Rudolfa v Mayerlingu v roce 1889..
Novogoticky upravena. Zděná stavba je založena na půdoryse latinského kříže, který je tvořen podélnou lodí s pětibokým závěrem a příčnou lodí, zakončenou na jižní i severní straně mělkými nikami bočních kaplí. Na západě je před hlavní lodí vstupní předsíň a na východě zastřešené schodiště do krypty. Střechy jsou taškové sedlové, boční kaple a presbytář jsou zakončeny valbami. Na hlavní lodi v průčelí vystupuje nad střešní rovinu hranolová věžička s hrotitými dřevěnými žaluziovými okny; zastřešena je plechovou jehlancovou stříškou s malými trojúhelníkovými štíty a vrcholí makovicí a křížem. Vstupní předsíň je krytá sedlovou taškovou střechou; obdobně tak na protější straně na pětiboký presbytář navazující stavba s přístupem do rodinné hrobky. Západní i východní průčelí jsou zdobena rustikovou bosáží ve štuku. Vstupní portál na předsíni je novogotický, hrotitě zakončený; uzavřen je dřevěnými dveřmi s hrotitým závěrem. Nad ním je umístěn okrouhlý medailon s reliéfem Madonny s dítětem. Vstupní portál na protější straně do rodinné hrobky má jemně profilované žulové ostění ve tvaru hrotitého oblouku, je osazený kovanými železnými vraty, za nimiž sestupuje kamenné jednoramenné schodiště. V hrobce je zachován soubor taafovských sarkofágů s ostatky rodinných příslušníků. Kaple je památkově chráněná od 7. 8. 2013..