© Jaroslav Špiroch 10/2025
Horažďovice - v místním nářečí Horažďouce, německy Horaschdowitz - jsou třetí největší město v okrese Klatovy. Počátek zdejšího osídlení je spjat s nedalekým hradem Práchní; nejstarší zprávy z roku 1251 hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem svatého Metoděje. Na město byla povýšena v roce 1292 králem Václavem II. Historické jádro města je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Z pamětihodností je nejznámější zdejší renesanční zámek a gotický kostel sv. Petra a Pavla. Spoustu ostatních zdejších památek najdete buď v přilehlých samostatných heslech nebo Seznamu kulturních památek v Horažďovicích. Město leží na hlavním silničním tahu I/22 s napojujícími silnicemi II/139, II/169 a II/188. Severně od města vede železniční trať Plzeň - České Budějovice s žst. Horažďovice předměstí, ze které odbočuje trať do Domažlic se žst. Horažďovice. Kromě železničního spojení má i bohaté autobusové spojení s blízkým i dalekým okolím. Rovněž je zde i mnoho turistických tras a cyklotras.
Městský dům vznikl z původně dvou samostatných renesančních objektů; levá část z doby kolem roku 1560, pravá část je o něco mladší. Propojeny v jeden celek byly v 19. století. ...Při obnově průčelí v roce 2005 to prokázal nález nároží na pravé straně pásu sgrafitové výzdoby. Skládá se z domu, dvorního traktu, spojovacího objektu a stodoly. Hlavní obytný dům s mírně zalomeným průčelím do Podbranské ulice má pět okenních os. Uprostřed je velká segmentově zakončená průjezdní brána a na pravé straně vedle vstupní branka v zachovaném pásu psaníčkového sgrafita; psaníčka jsou zdobena květinovými motivy, olemovanými renesančním ornamentem. Svou jižní stranou je zapojen do městských hradeb s přilehlou brankou (fortnou) Kocour. Zastřešena je polovalbovou taškovou střechou. Uvnitř je průjezd zaklenutý valenou klenbou se šesti hřebínkovými lunetami se štukovými rustikami. V průjezdu vpravo je nástup na dřevěné rovné schodiště, sklenutý křížovou klenbou. Přízemní místnosti jsou plochostropé, stejně jako místnosti v patře; pouze velká síň má trámový profilovaný strop s průvlaky. Dvorní trakt navazuje na obytnou část vpravo od průjezdu v SV straně dvora. Je to stavba na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou s taškami. Do úzké Hradební ulice má dvě okenní osy. Spojovací objekt - hospodářská budova spojuje dvorní trakt se stodolou na severní straně dvora. Je obdélného protáhlého půdorysu, krytý sedlovou taškovou střechou. Průčelí do Hradební ulice rozdělují vstupní dveře a zazděné okno. Na pravé straně dvorního průčelí je valená klenba; levou polovinu člení dvoje dveře, mezi nimiž je okno. Stodola je založena na obdélném půdoryse a uzavírá dvůr na jeho SZ straně. Je krytá sedlovou taškovou střechou a na její pravé polovině dvorního průčelí jsou obdélná vrata s dřevěnou výplní..
